Přečteno: Jednou ano, dvakrát ne

Autor: Cylin Busbyová
Počet stran: 247
Rok vydání: 2012/ překlad 2014
Nakladatelství: CooBoo
Odkaz na ČBDB
Anotace: "Jsem tvoje sousedka, Olivia. Ani se nesnaž mluvit... Mrkni jednou pro ano a dvakrát pro ne"
West je úspěšný středoškolák a má vše, co si jen může přát. Avšak jednoho dne se probudí po nehodě v nemocnici - ochrnutý a bez možnosti mluvit. Jediný způsob, jak se může dorozumívat s okolím, je mrkání: Jednou znamená ano, dvakrát ne. 
West je naprosto zoufalý a neustále ho pronásledují děsivé noční můry. Jediné, co ho udržuje při smyslech, jsou návštěvy Olivie, pacientky z vedlejšího pokoje. Ta mu pomáhá s uzdravováním, informuje ho o všem důležitém a je jeho největší oporou. Ovšem co se stane, jestli se West vyléčí? Uvidí se s Olivií ještě někdy? A můžou se oba ještě někdy vrátit do normálního života?
Skvělý román o lásce, ztrátě a o tom, co je v životě opravdu důležité.



Z mého pohledu...
Od této knihy jsem moc nečekala. Ležela mi doma už nějakou dobu, obálka nijak nevyčnívá oproti ostatním knihám a zkrátka pěkně zapadla, mezi ostatní nepřečtené knihy. Potřebovala jsem ale číst něco krátkého a ideálně oddechového a tak jsem po ní sáhla. A musím říct, takhle jsem se už dlouho nezačetla.

Asi moc nemá cenu vám tu teď vyprávět celý příběh - víceméně je všechno řečeno již v anotaci. Tak jen ve zkratce. West se po těžkém úrazu na kole dostává do nemocnice, kde celé dny jen leží a nemůže se hýbat, ani mluvit. A všechny životní funkce mají na starosti přístroje. Ve vedlejším pokoji ale leží Olivie, která ho den co den chodí navštěvovat. Kromě toho, že mu dělá společnost, mu přináší i mnoho zpráv o jeho zdravotním stavu, které odposlechne na chodbě, nebo si je najde ve Westově kartě. Zlom ale nastává ve chvíli, kdy se Westovi rodiče rozhodnou ho poslat na operaci a alespoň se pokusit o to, aby se mohl znovu hýbat. Ale co se změní, když se West probudí? Víc, než byste možná tušili.

Musím říct, že kniha je plná hlubších myšlenek. Autorka vás donutí přemýšlet o tom, jaké máte štěstí, že jste zdraví. Mimo to se věnuje i tématu života v nemocnici, života na přístrojích. A i když se jedná o jednoduché čtení, ještě dlouho po dočtení příběhu přemýšlíte. Kniha je místy poměrně zmatená a spousta věcí se nevysvětlí hned, na konci ale všechno pochopíte a všechny dílky do sebe hezky zapadnou.
Autorku rozhodně musím pochválit i za reálné vykreslení nemocničního prostředí včetně veškerých detailů. Sice je škoda, že v příběhu trochu víc nefigurovala Westova rodina a skoro si myslím, že by se v knize mohly střídat pohledy rodiny a Westa, ale to už by příběh možná trochu změnilo.

Knihu hodnotím 85% a rozhodně doporučuji přečíst všem, i když vás třeba napoprvé moc nezaujme, nebo díky své obálce jen zapadne mezi ostatní knihy. Je totiž něčím výjimečná, to už si ale musíte přečíst sami.