Přečteno: Už jsem normální?!?

Autor: Holly Bourne
Překlad: Romana Bičíková
Počet stran: 416
Rok vydání: 2016/ překlad 2017(2018)
Nakladatelství: Slovart/ #Booklab
Anotace: Evie touží po jediném: Být normální. Už skoro nebere prášky a nastupuje na střední školu, kde ji nikdo nezná jako "tu holku, co se zcvokla". Dokonce chodí na večírky a našla si nové kamarádky. Na seznamu už jí zbývá jen jedno: Najít si kluka.

Jenže vztahy jsou ošemetná věc, a vztahy s náctiletými kluky obzvlášť. Což Eviiny nové kamarádky Lottie a Amber vědí až moc dobře. Když jim ale Evie neprozradí svoje tajemství, jak jí mohou pomoct, aby neudělala hrozivou chybu?

Z mého pohledu...
Dnes bych své hodnocení chtěla začít komentářem k obálce. Nelíbí se mi, opravdu ne. A má to jede prostý důvod - vůbec se nehodí k obsahu knihy. Když se na obálku podívám, mám pocit, že držím v ruce knihu pro děti ve věku deseti, možná dvanácti let. A věta "Být holka je dřina" to celé ještě umocňuje. Přitom to vůbec není pravda. Na druhou stranu stejnou obálku má i originál, takže tentokrát to skutečně nemůžu dávat za vinu Slovartu, nýbrž tomu, kdo to vymyslel už v originále.
Další věcí, kterou bych trochu upravila je anotace. Je v ní sice zmínka o prášcích, ale trochu bych ji doplnila tak, aby bylo jasné, o co v knize opravdu jde. Skutečně to není tak, že jen tak nějaká "nenormální" holka se zoufale snaží si najít kluka, aby byla "normální".

Abych pravdu řekla, do knížky se mi moc nechtělo. Jsem nakonec ale ráda, že jsme ji od Slovartu dostali i s předstihem a že jsem si jí mohla přečíst. Rozhodně se těším, až vyjdou i další díly (alespoň doufám, že se přeloží).

Abych se ale dostala k samotnému ději.
Evie je šestnáctiletá holka, která se za každou cenu snaží být "normální". Dnes budu psát slovo "normální" vždy do uvozovek, protože být "normální" je pojem, pod kterým si každý představí něco jiného. Pro každého z nás je "normální" něco jiné a přesně pro to nejsou žádná pravidla toho být takový. To Evie ale netuší a zkrátka se snaží být jako všichni ostatní, i když to je pro ni těžké. Prochází si totiž obsedantně kompulzivní poruchou (OCD). Abych vám to trochu přiblížila, Evie má neustále špatné myšlenky a obavy, které ji nutí všechno dělat hned několikrát. Možná už jste někdy slyšeli o tom, jak si někdo začal umývat ruce tak moc a tak často, že si tím nakonec jen ubližoval. A přesně tohle se děje i Evie. Má obrovský strach z toho, že by se jí mohlo něco stát a že by se mohla nakazit. Statečně s tím ale bojuje a i přesto, že bere léky, snaží se být jako všichni ostatní.
Nejprve se jí to daří. Snižuje dávku léků, učí se zahánět a přijímat vlastní obavy, chodí do školy nachází si kamarádky. Když se ale podíváte na jakýkoliv film o šestnáctileté dívce, ještě jedna věc tu chybí. Kluci.
Evie se zoufale snaží si najít kluka, to ale není tak jednoduché. Přemáhá sama sebe jen aby byla "normální". Je to ale správně?
Už asi tušíte, že s kluky tam bude nějaký problém. Ono taky s kým jiným že :D (zdravím všechny kluky co čtou můj blog, omlouvám se za tu větu, já si jí nějak nemohla odpustit).

Jak už jsem psala, knížka mě opravdu moc mile překvapila. Trochu jsem se bála, aby to nebylo o ničem, ale hned po několika prvních stranách mě to chytlo a nakonec jsem ji dočetla téměř celou naráz. Upřímně teď zvažuji, zda si mám další dva díly pořídit v originále, abych to dočetla celé co nejdříve, nebo čekat, jestli se přeloží. Za mě tedy rozhodně mohu doporučit všem starším YA čtenářům (14-15+). Hodnotím 90% a za knížku mockrát děkuji nakladatelství Slovart.
A vy si nezapomeňte ohlídat kdy kniha vychází a co nejdříve si ji přečíst.