Přečteno: Dcera zimy

Autor: Vladimíra Šebová
Překlad: Lenka Šimečková
Počet stran: 304
Rok vydání: 2021
Nakladatelství: Fragment
Anotace: Moranu a její sestru Vesnu černá magie navždy uvěznila ve světě živých. Před Moraninou krutostí se smrtelníci třesou, ale ona jen touží zachránit laskavou Vesnu, uvrženou do nekončícího koloběhu znovuzrození. Ve snaze zlomit prokletí a získat alespoň jeden normální život protrpěly sestry celá staletí. Pokud chtějí tentokrát uspět, musí čelit démonům ze samotného podsvětí i své minulosti. Vymaní se zpod kletby, nebo s nimi bohové rozehrají jinou hru?

Z mého pohledu...
Kniha vypráví příběh Vesny a Morany, které černá magie uvěznila ve světě živých i přesto, že tam tak úplně nepatří. Obě jsou navíc prokleté. Co byste možná nečekali, je to, že Morana zde není negativní postavou, ba naopak. To ona se snaží zachránit Vesnu a zlomit jejich prokletí. Z Morany jde sice strach a Vesna je téměř jejím opakem, jedna bez druhé by ale nedokázaly žít.

Co mi zpočátku docela vadilo byly neustále se střídající časové linie. O to hůř, když ve všech vystupovaly Morana a Vesna a mně se tak míchalo hned několik příběhů (každý z jiné doby) dohromady. 

Bylo zajímavé číst příběh o Moraně, kterou znám jako negativní postavu a zároveň vědět, že v tomto příběhu negativní není. Nějakou dobu jsem si myslela, že bude záporákem, ale ukázalo se, že to je přesně naopak. Moranu zkrátka potkal těžký osud, se kterým se musela nějak vyrovnat. Cením autorčin nápad z Morany udělat někoho pozitivního a sama jsem překvapená, jak jsem si tuto postavu oblíbila. Zároveň se mi moc líbil sesterský vztah Vesny a Morany a to, jak se snažily jedna druhé pomoct a společnými silami prolomit kletbu. 

Příběh měl spád a děj rychle utíkal. Autorka postavila skvělý svět, který doplnila zajímavými postavami. Zároveň zde není nutná nějaká znalost slovanské mytologie, protože z příběhu všechno pochopíte a autorce se podařilo všechno srozumitelně a jasně vysvětlit. 

V knize mi možná trochu chyběla nějaká výraznější romantická linka, je ale pravda, že hlavní zde byl vztah dvou sester. I tak bych ji ale ocenila. Zároveň mě trochu zklamal konec, kdy se poslední kapitola odehrává v přítomnosti. Do příběhu mi to moc nesedělo a zbytečně mi to zkazilo celkový dojem. 

V závěru bych ráda pochválila obálku a celkové grafické provedení (včetně mapy, která mě v knize mile překvapila).

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media!

Komentáře

  1. Slovanskou mytologii mám hodně ráda, takže pokud je jí něco aspoň trošku „šmrncnuté" zaujme mě to. :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář!

Oblíbené příspěvky