Přečteno: Dívka s kapucí

Autor: Zuzana Listopadová
Počet stran: 139
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Nová Forma
Anotace: Katie si zažila od partičky lidí v minulé škole šikanu a pokus o znásilnění od svého učitele. Dlouho byla doma, aby se dala dohromady a přestala se bát všeho okolo, ale její zdravotní stav se nelepšil. Nosí kapuce a bojí se lidí. Její rodiče si řekli, že potřebuje vzdělání, a že to trvá moc dlouho, takže nezodpovědně přerušili léčbu a s těžkým srdcem ji i přes její psychický stav poslali do školy s tím, že na ni budou učitelé dohlížet a budou ji držet dál od ostatních. Ale povede se to? A uzdraví se Katie?

Z mého pohledu...
S nabídkou této knihy na recenzi mě oslovila teprve čtrnáctiletá autorka - Zuzana Listopadová. Knížku jí vydalo nakladatelství Nová forma.
Když se mi knížka dostala do rukou, první, o čem jsem přemýšlela bylo to, jak se tak mladá autorka popere s tak závažným tématem jen na několika desítkách stran. Nerada bych tady psala něco, co není pravda, nicméně jsem to pochopila tak, že hlavní hrdinka Katie trpí sociální fobií. Nejsem si jistá, zda to autorka myslela přímo takto, nebo to nemělo být tak závažné a Katie měla mít jen nějaké těžké období, kvůli kterému přišel tento strach. A tady bych autorce určitě doporučila si toto téma pořádně nastudovat, nebo si příště klidně zkusit promluvit s někým, kdo si tímto prošel. Ale k tomu se dostaneme.

Jak už je v anotaci řečeno, Katie si v minulosti neprožila moc hezké věci. Byla šikanována, což už je samo o sobě hodně. A aby toho nebylo málo, ještě pokus o znásilnění od svého učitele. Tohle by ublížilo každému. A tím ublížilo myslím srazilo k zemi. O tomhle je těžké mluvit i psát. Sama vím, co znamená nezapadnout do třídy. 

Samozřejmě každé ublížení a každá bolest se někde musí projevit. Člověk to v sobě nemůže dusit do nekonečna a může se stát, že naše tělo se začne bránit. V případě Katie tím, že má strach z lidí. Pro lepší pocit bezpečí nosí kapuci na hlavě, díky které se cítí v bezpečí. Nemůže ale sedět doma do nekonečna a tak se jí rodiče rozhodnou poslat do školy. Domluví ale s třídní učitelkou, že nikdo na Katie nesmí mluvit nebo se k ní přibližovat. Osobně si nemyslím, že by tohle bylo ideální řešení. Spolužáci se s ní samozřejmě bavit chtějí a tak to zkouší různě obejít, psát Katie vzkazy a házet jí je a tak podobně. Z mého pohledu by bylo lepší do školy chodit ze začátku klidně jen na jednu hodinu a postupně se snažit svůj strach zvládat a překonávat. Taktéž mě překvapilo chování spolužáků, kteří si o Katie sice zprvu šeptali, že s ní je něco v nepořádku, ale nikdo nebyl vyloženě zlý. Buďto narazila na opravdu skvělou třídu, nebo možná chtěla autorka podtrhnout to, že se Katyin život obrací k lepšímu. Osobně si ale myslím, že dát dítě do třídy a všem zakázat se k němu přibližovat by znamenalo akorát další šikanu, nebo minimálně pomluvy, šeptání a spoustu divných pohledů.

Přesto tu je někdo, s kým se Katie dokáže bavit. Aidan - kluk, kterého potkala chvilku po tom, co začala chodit do školy. A tady bych se trochu pozastavila a rozvedla to. Katie si s Aidanem zprvu podívá na vzdálenost několika metrů, kdy stojí na balkoně a Aidan u nich pod oknem. Během chvilky se s ním ale dokáže bavit víc a víc a začnou se vídat blíže, než jen přes velkou vzdálenost. Nechci být zlá, nebo moc kritická, ale jak to, že Katie nezvládá chodit do školy a najednou do ní nastoupí, zvládne v ní být a po pár dnech už dokáže chodit ven? Na mě byl tento vývoj událostí opravdu rychlý a dle mého lehce nereálný. Na jednu stranu chápu, že autorka poukazuje na to, že Katie potkala Aidana a evidentně si padli do oka a právě on má být její záchranou. I tak si ale stojím za tím, že se tyto události staly hodně rychle.
Pravděpodobně je to i tím, že kniha je skutečně krátká a proto bych autorce doporučila se příště více rozepsat.

Závěrem knihu hodnotím 60%. Nebyla špatná, ale je ještě na čem pracovat. Doufám, že autorku nezklame moje ne úplně pozitivní recenze, ale jako vždy jsem se snažila o konstruktivní kritiku. Zuzko, snaž se příště více věci rozepsat a nepospíchat s milostnou zápletkou. Všechno potom bude uvěřitelnější a věřím, že spoustě lidí se tvé další knihy budou líbit. Hlavně si uvědom, že ti je teprve čtrnáct a máš toho ještě spoustu před sebou, snaž se tedy a já věřím, že jednou tvé knihy budou báječné. A moc děkuji za knížku!

Komentáře

  1. Velmi zajímavá kniha a teprve od 14leté autorky? Páni. Musím před ní smeknout, ať už je kniha jakákoliv. Přesně jak říkáš, má před sebou ještě dlouhou cestu a čas na vylepšování stylu psaní. Zdá se mi, že jde o poměrně těžká téma, na to kolik autorce je. Takže ještě jednou smekám. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, také autorku obdivuji za to, že dokázala napsat knihu ve čtrnácti letech. :)

      Vymazat
  2. Čtrnáctiletá autorka?! Tak to se fakt klaním autorce. Každopádně, 60% na začátečnické dílo je úžasné, určitě to s každou další knížkou bude jen a jen lepší :)
    nekonecnaknihovnicka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  3. Já jako další čtrnáctiletý autor musím říct, že se knížka povedla, četla se dobře a udržela mě po celou dobu v napětí, jak to dopadne.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář!

Oblíbené příspěvky