Přečteno: Univerzita výjimečných - Zkouška

Autor: Joelle Charbonneau
Překlad: Alžběta Kalinová
Počet stran: 299
Rok vydání: 2013/ překlad 2016
Nakladatelství: Fragment
Odkaz na ČBDB
Anotace: Země je zničena válkou. Je čas na její obnovu! První díl bestsellerové série. Cia právě ukončila střední školu a napjatě očekává, jestli bude vybrána do celostátního programu pro nejnadanější studenty. Pouze oni totiž mohou studovat na univerzitě v Tosu a pomáhat obnovit válkou zničenou zemi. Musí však obstát v testování, kterým projdou jen ti opravdu výjimeční. Cia tu šanci dostane. Těsně před odjezdem se jí však otec svěří s útržky děsivých vzpomínek, které má na testování on. Radost z úspěchu vystřídají strach a nejistota. Cia začíná tušit, že ji čeká tvrdá zkouška, ve které nepůjde jen o znalosti, ale i o to dobře se rozhodovat a správně odhadnout lidi. Když opouští město, v uších jí zní otcova zoufalá rada: „Cio, nevěř vůbec nikomu“. Hlavou víří pochybnosti, zda rozhodnutí vydat se do Tosu bylo správné a zda se ještě někdy vrátí domů… 
Hunger Games byly skvělé, tahle série je však výjimečná! New York Times Bestseller přeložený do 14 jazyků!

Z mého pohledu...
Tentokrát začnu asi obálkou. Vlastně je to věc, která vás na knize stoprocentně zaujme. Naše, tedy České, obálky jsou opravdu vydařené a musím říct, že se mi líbí snad i více, než ty originální. Mimo jiné se líbí i samotné autorce, takže tady odvedl Fragment opravdu skvělou práci.

Původně jsem vůbec neměla v plánu knihu číst a celá tato série šla tak trochu mimo mě. Jednou jsem si knihu dokonce i donesla domů z knihovny, ale později jsem ji stejně vrátila nepřečtenou. Asi už bych se měla poučit a netahat toho domů tolik, ale znáte to. Někdy zkrátka nelze odolat. Nicméně šel čas a vycházely další a další knihy a já na ni postupně zapomněla. Až jednoho dne přišel Humbook, kde jsem se mohla setkat s autorkou. Sice jsem s sebou měla Stačí jen chtít , ale čím déle jsem poslouchala besedu s autorkou, tím více jsem se přesvědčovala o tom, že si Univerzitu chci přečíst. Následně jsem tedy běžela vystát neskutečně dlouhou frontu a knihu si pořídila. A samozřejmě jsem si ji během rozhovoru s autorkou nechala podepsat.

Dneska se asi připravte na delší článek, protože když vidím, kolik jsem toho napsala jen k tomu, jak jsem ke knize přišla...

Teď už ale konečně k příběhu jako takovému. Asi vám nikomu neuniklo, že je kniha hodně přirovnávána k Hunger Games. To bohužel nepotvrdím ani nepopřu, jelikož HG jsem nikdy nečetla a film jsem viděla už hodně, hodně dávno. Pokud si ale dobře vzpomínám, prvotní myšlenka byla víceméně dost podobná.
Cia, naše hlavní hrdinka, dostává šanci zúčastnit se Testování a zajistit si tak možnost studovat na univerzitě. Je tu ale jeden háček. Nikdo z rodiny si nepřeje, aby byla Cia tou, která tuto možnost dostane. A přesto se to stalo. Cia to zprvu nechápe, vždyť je to přece důvod k oslavě, ne?
Následně jí ale otec vypráví krutou pravdu o tom, jaké celé testování je. Tedy spíše to, že si z testování on, ani nikdo jiný nic nepamatuje. Zbyly jen útržky vzpomínek a opakující se noční můry. Je jasné, že něco není v pořádku a že během testování nepůjde jen o písemnou zkoušku znalostí. "Nikomu nevěř" je věta, která vše vystihuje asi nejlépe. Testování začíná.

Ano, ano a ještě jednou ano. Tohle si přečtěte. Obdobně jako u Stačí jen chtít je kniha naprosto skvěle napsaná a čtivá natolik, že se od ní pár hodin nehnete, načež zjistíte, že jste ji přečetli celou. V tu chvíli jde jídlo, pití, nebo další potřeby stranou. Učení samozřejmě také a je jedno, kolik učebnic kolem vás leží.
Příběhu nechybí spousta akce, zvratů a samozřejmě konec, který vás donutí si hned jít pořídit další díly. V horším případě si je jako já objednáte po internetu a následně čekáte, kdy je přivezou. Upřímně doufám, že to bude do středy, protože jinak budu asi skutečně nešťastná.
Hlavní hrdinka Cia je skvělá a opravdu uvěřitelná. Rozhodně to není jen další z plochých hrdinek, kterým nevěříte ani nos mezi očima. I ostatní postavy jsou moc hezky propracované, i když už ne tolik do detailů.

Z knihy jsem opravdu, opravdu nadšená. Hodnotím 85% (těch zbylých 15% samozřejmě šetřím pro další díly) a doporučuji přečíst všem, ke kterým se tato kniha ještě nedostala.