Přečteno: Co jsme si nikdy neřekli

Autor: Yasmin Rahmanová
Překlad: Magdaléna Stárková
Počet stran: 440
Rok vydání: 2019/ překlad 2020
Nakladatelství: Yoli
Odkaz na ČBDB
Anotace: Šestnáctiletá Mehrín Miahová bojuje s úzkostmi a depresí. Tento Chaos, jak tomu říká, pohlcuje její mysl a dávno už přebral kontrolu nad jejím životem. Mehrín je neuvěřitelně nešťastná. Má pocit, že už to dál nezvládne, že musí zmatek v hlavě nějak ukončit. Uchýlí se proto k tomu nejradikálnějšímu řešení. Přihlásí se na stránku MementoMori – server, který spojuje uživatele do skupin a určuje jim čas a metodu smrti. MementoMori propojí Mehrín s Carou Sandersovou a Olivií Castletonovou, dvěma cizinkami, které bojují s vlastními zákeřnými démony. Když se však začnou děvčata tajně scházet, ukáže se, že nejsou až tak odlišná a najdou jedna ve druhé pochopení. Ačkoli je dohromady svedlo nutkání sáhnout si na život, vznikne mezi nimi hluboké přátelství a dívky si začnou uvědomovat, že pokud vyhledají pomoc, jejich životy bude mít smysl žít. Rozhodnou se ukončit dohodu se serverem MementoMori. Osud je ale krutý pán a MementoMori je nenechá odejít tak snadno. Začíná vražedně nebezpečná hra, která poštve dívky jednu proti druhé... Silný a emocemi nabitý debut autorky Yasmin Rahmanové o přátelství a síle přežít.

Z mého pohledu...
Mehrín bojuje s úzkostmi a depresí a tomu všemu, co se jí v hlavě odehrává, říká chaos. Má pocit, že už to nezvládá a za jediné východisko považuje ukončení svého života. Přihlásí se proto na stránku MementoMori, která spojí přihlášené uživatele do skupin a určí jim způsob, místo i datum smrti. Tento server jim také plánuje jednotlivé schůzky, kterých se musí všichni účastnit a společně plnit úkoly, které dostávají (například napsat dopis na rozloučenou).

K Mehrín se server rozhodne přiřadit Caru a Olivii a naplánuje jim první schůzku. Zpočátku to vypadá, že mezi nimi žádné přátelství nevznikne, ale časem zjistí, že si vzájemně rozumí a chápou se. Společně si uvědomují, že když vyhledají pomoc, jejich životy možná nebudou úplně ztracené a shodnou se na tom, že sebevražda není ideální řešení. MementoMori si ale jde za svým a snaží se dívky za každou cenu donutit ukončit jejich úkol - zemřít. Začíná nebezpečná hra.

Autorka v knize poukazuje hned na několik závažných témat a i když vám nemůžu říct o co se jedná, abych nespoilerovala, určitě se máte na co těšit. Zároveň knihu napsala opravdu čtivě a můžu vám říct, že jsem měla problém ji odložit.

Jednotlivé postavy se postupem času vyvíjí a mění své názory. Zároveň jsou všechny tři dívky moc hezky vykreslené a hlavně uvěřitelné, za což autorce patří velká pochvala.

Příběh  vám toho dá mnoho. Ať už se sami potýkáte s úzkostmi, depresemi,případně čímkoliv dalším, nebo zkrátka hledáte silný, emotivní příběh, který má v sobě spoustu věcí k zamyšlení a poukazuje na vážnější téma. I když se jedná o YA titul, rozhodně má co nabídnout i čtenářům mimo tuto skupinu.

Kniha je navíc zajímavě graficky zpracovaná - na některých stránkách je text rozházený, tučný případně je použito třeba jiné písmo. Přikládám fotku, tak můžete posoudit sami. Občas mi to při čtení dělalo problém, protože přeci jenom to ruší, ale není tam toho zas až tak tolik a samotný text to ozvláštní.

Hodnotím 95% a doporučuji přečíst i čtenářům, kteří do kategorie Young Adult nespadají a tyto knihy je nebaví. Věřím, že právě Co jsme si nikdy neřekli je tou správnou volbou.