Přečteno: Zápisník abstinentky

Autor: Michaela Duffková
Počet stran: 176
Rok vydání: 2021
Nakladatelství: Motto
Anotace: Jak se daří autorce vítězného blogu Magnesia Litera 2019 s odstupem jednoho roku od chvíle, kdy vydala úspěšnou knihu o svém boji se závislostí na alkoholu? Jaký je „střízlivý“ život abstinující alkoholičky? Michaela vypráví o tom, jak obtížné je abstinovat ve společnosti, kde je pití společenská norma. Otevřeně líčí kritické momenty své abstinence, svěřuje se s čerstvou zkušeností dvojnásobné mámy a zveřejňuje také příběhy dalších abstinujících alkoholiků o jejich cestě za nezávislým a plnohodnotným životem, který nenaplňuje jen nekonečná hladina alkoholu.

Z mého pohledu...
Pokud jste ještě nečetli recenzi na první díl (Zápisník alkoholičky), můžete se na ni podívat tady. Knihy na sebe navazují volně a troufnu si říct, že Zápisník abstinentky se dá číst i samostatně. Obě knihy dohromady vám toho ale předají více a budete si moct udělat ucelenější obrázek. 

V Zápisníku abstinentky autorka popisuje, jak pokračuje její život po tom, co přestala pít alkohol. Kniha vychází s odstupem jednoho roku od první knihy. Autorka popisuje, jaké to vlastně je abstinovat a to i za předpokladu, že žijeme ve společnosti, kde je pití normální a mnohdy se autorka setkává s otázkou, zda si nedá "alespoň jednu" nebo je jí alkohol jinak nabízen. 

Ve druhé knize zároveň věnuje prostor i dalším lidem, kteří popisují své příběhy. Přináší nám tak hned několik dalších pohledů na věc a rozhodně bylo zajímavé si přečíst i další zkušenosti s alkoholem. 

Autorka se zároveň vrací k určitým momentům z první knihy a popisuje její současný pohled na tehdejší situace. V této části mi osobně trochu vadilo, že v knize byl nejprve úryvek textu z první knihy a až potom autorčin komentář. Připadalo mi trochu zbytečné číst něco dvakrát. Je ale pravda, že jsem knihy četla docela brzo po sobě a měla první knihu ještě v živé paměti a dobře si pamatovala, co se v ní dělo. Zároveň je nutno vzít v potaz, že knihy vyšly rok od sebe a autorka pravděpodobně chtěla čtenářům připomenout situace, o kterých píše. 

Zápisník abstinentky za mě byl o něco slabší, než první díl. Osobně mi předchozí kniha připadala o něco zajímavější. To je ale dost možná tím, že se jednalo o souvislý příběh, zatímco druhá kniha je složena především z příběhů dalších lidí, komentářů k některým situacím z první knihy. Autorka v ní sice popisuje i to, jak abstinuje a jak je to pro ni složité, ale kniha na mě působí mnohem méně jako jednotný celek.

I tak si ale myslím, že obě knihy stojí za přečtení a je dobře, že takové tituly vychází. Do těžké životní situace se může dostat každý z nás a věřím, že je lehké sklouznout k alkoholu, který člověku "pomáhá". Autorku obdivuji, že se svým příběhem vyšla na světlo a snaží se tak inspirovat ostatní případně jim pomoct.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media!