Přečteno: Má chudinka Jane

Autor: Cynthia Handová, Brodi Ashtonová, Jodi Meadowsová
Překlad: Romana Bičíková
Počet stran: 384
Rok vydání: 2018/ překlad 2019
Nakladatelství: Fragment
Anotace: Možná si myslíte, že ten příběh znáte. Chudá sirota Jane Eyrová začíná nový život jako vychovatelka v Thornfield Hall. Zde poznává zachmuřeného, avšak okouzlujícího pana Rochestera – a vezme si ho. Nebo ne?

V tomto nebývalém dobrodružství je všechno jinak, než se zdá. Jistý gentleman skrývá víc než jen jednoho kostlivce ve skříni. Chudinka Jane vidí duchy a vyšetřovatel Alexander Blackwood zas disponuje nadpřirozenými schopnostmi. Je alespoň začínající spisovatelka Charlotte Brontëová normální?

Další skvělý příběh od autorek bestselleru Má lady Jane plný zmatků, romantiky a nadpřirozeného chaosu.

Z mého pohledu...
Příběh Jany Eyrové jsem kdysi "četla" na základní škole. Tehdy jsme dostali seznam děl a měli jsme si jedno vybrat - mně byl sympatický název a tak jsem se zapsala právě k této knize. A říkám vám, v životě jsem u čtení netrpěla více. Knížku jsem dočetla do poloviny a následně jsem to vzdala, protože tohle fakt není nic pro mě a jestli jsem se někdy do čtení musela opravdu nutit a přemlouvat, bylo to právě tehdy.

Každopádně jsem doufala, že autorky, které už dohromady napsaly knihu Má lady Jane, můj názor změní a pomocí převyprávění mě přesvědčí alespoň o tom, že příběh Jany Eyrové zase není tak marný.

...

Jana Eyrová vidí duchy. Je to sice zvláštní, ale moc se tím netrápí, jde si dál za svým snem a stává se vychovatelkou v Thornfied Hall. Poznává poněkud zachmuřeného a protivného pana Rochestera a světe div se, na první pohled se do něj zamiluje. Nic ale není tak jak se na první pohled zdá - to vám ostatně dosvědčí další dvě hlavní postavy - Alexander a Charlotte Brönteová.
Alexandr pracuje pro královskou společnost zabývající se duchy a Charlotte, která naopak pečlivě zapisuje život své kamarádky Jane.

Po dějové stránce je druhá kniha bohužel o něco slabší, než ta první. Samozřejmě to je dané i samotnou původní knihou, ve které se toho taky mnoho (ehm, nic) neděje.
Styl psaní autorek je ale stejně jako u prvního dílu naprosto jedinečný a zkrátka vás donutí číst dál, i kdyby vás příběh nebavil.  Děj ubíhá neskutečně rychle a v knize je spoustu míst, kdy se budete smát (nahlas, v tramvaji plné lidí) a věřím, že si některé pasáže nebo hlášky budete pamatovat ještě dlouho.

Za mě byla Má lady Jane přeci jenom lepší, každopádně rozhodně nelituji, že jsem si přečetla i další příběh. A vy byste měli taky!

Za zaslání mockrát děkuji Albatrosmedia!
Pakliže vás kniha zaujala, určitě koukněte na ukázku, kterou naleznete zde.