Přečteno: Třpytivá hodina

Autor: Iona Greyová
Překlad: Milena Hordinová
Počet stran: 368
Rok vydání: 2019/ překlad 2020
Nakladatelství: Fragment
Anotace: Román o vášni, zármutku, ztrátě a tajemstvích. Od autorky bestselleru Dopisy, které nikdo nečetl.

Život Seliny Lennoxové je nekonečný večírek, který má jediný cíl: vyhnout se nudné budoucnosti, kterou jí naplánovali její bohatí rodiče. Jedné noci však vstoupí do jejího života chudý malíř Lawrence Weston a Selina si je jistá, že našla to, co celou dobu hledala – pravou lásku. Když ji však postihne tragédie, musí zvolit mezi tím, co je bezpečné, a tím, co je správné.


Z mého pohledu...
Ionu Greyovou už pravděpodobně znáte jako autorku knihy Dopisy, které nikdo nečetl, která u nás vyšla v roce 2017. I přesto, že to pro mě bylo trochu náročnější čtení, se mi moc líbila a tehdy jsem ji hodnotila 90% (recenze zde).  Bylo tedy víc než jasné, že sáhnu i po autorčině další knize.

Stejně jako v předchozí knize se zde prolínají dvě dějové linie - 1925 a 1936.
V roce 1925 je hlavní postavou Selina, která je neustále kritizována matkou i sestrou. To jí ale nebrání v tom, aby si užívala života. Připlete se do něj i Lawrence Weston - a přeskočí mezi nimi jiskra.

Hlavní hrdinkou roku 1936 je Alice, která žije u své babičky a má rodiče na obchodní cestě. Doma se nudí, babička s ní moc nekomunikuje a celkově to pro ni není zrovna pozitivní období. Jediné, co jí to zpříjemňuje a trochu odlehčuje, jsou dopisy od matky, která jí vypráví o všem, co na cestě zažívá.

Kniha je psaná v er-formě a věnuje se docela velkému množství postav. Je tu samozřejmě pár hlavních postav, které jsou ty nejdůležitější, ale autorka věnovala docela dost času i vedlejším postavám. Osobně jsem s tím měla docela problém, protože když se mi prolínají dvě dějové linky a ještě mnoho postav, trochu mě to mate.

Autorka ale píše dobře a krom toho, že děj docela ubíhá, snažila se, aby to všechno nebylo zbytečně zamotané a postavy se nepletly. Občas mi ale připadalo, že některé věci popisuje až moc do detailů a trochu zbytečně se s nimi zabývá, ale takových momentů v knize skutečně nebylo mnoho.

Musím říct, že Dopisy, které nikdo nečetl mě bavily víc. Ne, že by Třpytivá hodina byla špatná, ale zkrátka mě příběh nedokázal oslovit tak, jako Dopisy.

Hodnotím 75% a za zaslání mockrát děkuji Albatrosmedia!

Komentáře

  1. Nečetla jsem od autorky ani jednu knihu, ale chystám se právě na tuhle, tak jsem moc zvědavá, jak se mi bude líbit :)

    OdpovědětSmazat
  2. Pěkná recenze. :) Kniha vypadá skvěle na první pohled. (svou obálkou ve mě evokuje Velkého Gatsbyho) :)
    Od autorky jsem ještě nic nečetla, ale právě tahle kniha mě láká o maličko víc, než Dopisy. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. S tou obálkou to je pravda, taky mi trochu připomíná Gatsbyho.
      Děkuji za komentář!
      N.

      Smazat
  3. Pěkná recenze :) Pořád zvažuji, jestli se do této knihy pouštět nebo ne, od autorky jsem zatím nic nečetla a historické knihy nejsou úplně můj top žánr. Tak uvidíme, jestli se ke knížce dostanu :)

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Děkuji za komentář!

Oblíbené příspěvky