Přečteno: Víš, že tě miluju?

Autor: Estelle Maskame
Počet stran: 351
Rok vydání: 2015/ překlad 2017
Nakladatelství: Fragment
Anotace: Na léto v Kalifornii se Eden vůbec netěší. Má ho totiž strávit v nové rodině svého otce, kterého už tři roky neviděla. Prázdniny by měla prožít se třemi nevlastními bratry a novou "matkou" - lidmi, které vůbec nezná a ani netouží poznat. 
Na největší komunikační problémy naráží s Tylerem, nejstarším z bratrů. Nevyzná se v jeho divoké povaze, nemůže vystát jeho drzý pohled a ego vyšší než kopce v Beverly Hills. Pořád na něj ale někde naráží a čím víc poznává jeho svět nekonečných večírků a her, při kterých se porušují pravidla, tím víc jí zajímá. Začíná ztrácet hlavu pro lásku, která je zakázaná...

DIMILY je zkratka tvořená z názvu prvního dílu trilogie Did I Mention I Love You? Autorka Estelle Maskame má obrovskou fanouškovskou základnu a její série se ve světě stala fenoménem. Ve Velké Británii se DIMILY trilogie zařadila do žebříčku pěti nejlepších young adult knih všech dob. 


Z mého pohledu...
Popravdě, tohle je jedna z knih, u kterých vůbec nevím, kde začít. Moc jsem se na ní těšila, ale bohužel pro mě to bylo jedno velké zklamání...
Eden je pozvána svým otcem, se kterým tři roky nebyla vůbec v kontaktu, aby přijela do LA a strávila léto s ním a jeho novou rodinou. Nejprve trochu váhá, ale nakonec se rozhodne tomu dát šanci. To ale ještě netuší, do jaké rodiny se přistěhovává. A už od začátku je jasné, že mají spoustu tajemství.
Eden zároveň poznává i tři nevlastní bratry, nejvíc ji ale zajímá nejstarší z nich - Tyler.

Už podle anotace to vypadá, že knihy by měla být skvělým, odpočinkovým, letním čtením. Mimo to popis knihy také slibuje takovou tu typickou love story a zakázanou lásku.
Nemohu říct, že tyhle věci by v knize nebyly, bohužel je ale jasně přebíjí všechno ostatní.

Každou druhou kapitolu se dostáváme na zbohatlický večírek, plný alkoholu, tvrdých drog a sexu. Už jenom kvůli tomuhle mi to nedává moc smysl. Tyto večírky totiž pořádají sedmnáctileté děti a jejich rodičům to je evidentně buď jedno a nebo jsou stále mimo domov. Připadá vám tohle reálné? A kde na to všechno stále berou peníze, to mi upřímně také do hlavy nejde.

Co se Eden týče, ze začátku mi jí bylo trochu líto. Přijela do nového města a sesypalo se na ní moc věcí, včetně toho, že Tyler nebyl zprvu zrovna milý (on teda nebyl milý nikdy, ale alespoň začal být snesitelný). Ovšem ve chvíli, kdy se Eden trochu rozkoukala, začala být pěkně nesnesitelná. Neumí se pořádně rozhodnout, co, a koho vlastně chce, a zhruba v polovině knihy už je pěkně otravná. A nechává sebou snadno manipulovat.

S Tylerem to není o moc lepší. Vypadá to, že jedinou zábavou mu je podvádění jeho přítelkyně, pití alkoholu a nedokáže chvilku normálně fungovat, aniž by si nevzal nějakou drogu. Chvilku je celkem snesitelný, ale sotva přečtete dvě strany, už do sebe zase něco cpe a je nepříjemný.

Opravdu, největší problém tady vidím v postavách. Samotné prostředí je v knize moc hezky popsané a vybrat pro dění příběhu zrovna LA byl super nápad.

Popravdě vůbec nevím, jestli jsem to nepochopila, nebo od toho čekala moc, ale tohle bylo zklamání.
Skoro jediné plus této knihy je čtivost, kterou jí opravdu nemohu odepřít.

Knihu tentokrát hodnotím 65% a doufám, že postavy se v příštích dílech trochu vzpamatují a dospějí. 
Tuto knihu jsem si odnesla z blogerské merendy, a proto moc děkuji albatrosmedia!

A jaký je váš názor? Patříte do skupiny, která si knihu vychvaluje, nebo souhlasíte se mnou?