Přečteno: Bouřná vrána

Autor: Kalyn Josephsonová
Překlad: Hana Netušilová, Kristýna Vyhlídková
Počet stran: 336
Rok vydání: 2019/ překlad 2020
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: V tropickém království Rhodaire jsou vrány, vládnoucí magií živlů, běžnou součástí každodenního života… dokud k nim nevtrhne Illuciánská armáda a všechno nezničí.

Princezna Anthia se od té chvíle utápí v depresích a jediné, nač dokáže myslet, je obrovská ztráta a prázdnota v jejím srdci. Její sestra Caliza má mezitím plné ruce práce s troskami království, jenž po smrti matky skončilo na jejích bedrech.

Ale když je Caliza přinucena souhlasit se sňatkem mezi její sestrou a illuciánským korunním princem, Thiu to konečně přiměje vylézt z postele. A poté co v ruinách hnízdiště nalezne poslední nepoškozené vejce, vymyslí dívky nebezpečný plán – nechat tajně vylíhnout vejce a získat zpátky, co jim nepřátelé vzali.


Z mého pohledu...
V království Rhodaire by se vrány daly trochu přirovnat k drakům v Jak vycvičit draka. Zkrátka jsou běžnou součástí každodenního života. A to až do chvíle, kdy k nim vtrhne Illuciánská armáda a všechno zničí - a vrány ze světa zmizí. Jestli to někoho hodně zasáhne, pak je to určitě princezna Anthia, která se dostane do deprese a necítí nic než bolest a smutek. Aby toho nebylo málo, její sestra Caliza, která se mezitím stará o království, je přinucena souhlasit se sňatkem mezi Thiou a illuciánským princem. Možná právě to ji donutí alespoň trochu začít fungovat. Když následně nalezne poslední vraní vejce, které se zdá být nepoškozené, dostane nápad na záchranu situace. Podaří se jí získat vše, co jim Illuciáni vzali?

Autorka dostala skvělý a neotřelý nápad s použitím vran v knize tímto způsobem. Zároveň se jí do příběhu podařilo dostat i téma deprese, kterou trpí Thia. Je zde ale jen okrajově, takže se nemusíte bát, že se jedná o nějaké psychologické fantasy.
Všechno to má ale jeden zásadní problém - první víc než polovina je fakt o ničem.

Upřímně - do této knihy jsem se musela nutit a věřte, že jsem to nedělala ráda a jen mě to odrazovalo od čtení obecně. Ze začátku jsem do toho šla s nadšením a očekáváním co si autorka nachystala. Ve výsledku jsem byla znuděná už po dvou kapitolách a musela jsem se přemlouvat, abych knížku vůbec dočetla.

Za prvé - dlouho jsem neviděla hrdinku, která by mi začala lézt na nervy už na začátku knihy. Celá situace pro ni zcela určitě byla těžká, nebyla ale zdaleka jediná, kdo to nemá jednoduché. Každopádně všechny její průpovídky o tom jak nic nechce a všechny nesnáší mě upřímně fakt nezajímají. Ano, jsi zasnoubená s někým koho ani neznáš a rozhodně ho nechceš, chápu to, ale proboha ještě chvilku buď nepříjemná a zas tu knížku budu muset položit.

Za druhé - je to předvídatelné. Nemyslím si, že bych byla co se týká fantasy knih nějak náročná, ale pakliže už v polovině tuším jak to skončí, asi je tu něco špatně.

Zhruba ve dvou třetinách se cosi změnilo a i přes to, že jsem věděla co se stane a tudíž mě autorka ničím nepřekvapila, konečně to začalo být trochu zajímavé a možná se odvážím říct, že mě to i bavilo. A když už jsme se konečně dostali alespoň k malým pozitivum, chtěla bych ještě pochválit obálku, která se skutečně povedla!

Závěrem jsem z Bouřné vrány v rozpacích. Není v pohodě, abych se do čtení nutila, aby se hlavní hrdinka chovala jako Thia a aby byl příběh naprosto předvídatelný. Na druhou stranu posledních pár desítek stran bylo docela fajn a až vyjde druhý díl, možná po něm sáhnu, protože začínám být zvědavá, co nám příběh ještě nabídne. Budu tedy doufat, že se autorka ke konci prvního dílu začala vzpamatovávat a druhý už budu moct pochválit.

Hodnotím 60% a za poskytnutí knihy k recenzi mockrát děkuji Albatrosmedia.

Komentáře

  1. Podle anotace nevypadá kniha špatně, ale tvé hodnocení mě lehce odradilo. Neříkám, že se do knihy nikdy nepustím, ale v nejbližší době asi ne. :) Nesympatičtí hrdinové jsou zlo.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář!

Oblíbené příspěvky