Přečteno: Nelituju ničeho

Autor: Colleen Hooverová
Překlad: Jana Jašová
Počet stran: 392
Rok vydání: 2019/ překlad 2020
Nakladatelství: Ikar
Odkaz na ČBDB
Anotace: Morgan si nepřeje nic jiného, než aby její šestnáctiletá dcera Clara neopakovala tytéž chyby, kterých se v mládí dopustila ona sama. Vdávala se příliš mladá a otěhotněla velmi brzy. Své sny musela odložit na neurčito a pro Claru si přeje úplně jiný život. Jenže Clara má svou vlastní hlavu a její vztah s mámou je přinejmenším komplikovaný. Rodinné neshody usměrňuje Chris – manžel, otec a hlava rodiny. Jenže pak dojde za pohnutých okolností k tragické nehodě a životy všech zúčastněných se změní k nepoznání… Zatímco se obě ženy vyrovnávají s následky, Morgan nachází oporu v tom poslední člověku, který by ji kdy napadl, a Clara se sblíží s mladíkem, kterého má zakázáno vídat. Každým dnem navíc vychází na povrch další a další rodinná tajemství a hrozí, že vztah Morgan a Clary už se nikdy nespraví…

Z mého pohledu...
Zklamání roku 2020? Rozhodně nová Colleen!
Morgan neměla zrovna ukázkový život. Vdala se opravdu hodně mladá (což se později ukázalo jako chyba), velice brzy také otěhotněla. Všechno, co si přála v životě stihnout odložila na později a jediné, co si přeje je aby Clara nebyla stejná jako ona. Zkrátka, asi jako každá máma, pro ni chce to nejlepší. Jak už to ale tak bývá, Clara má vlastní názory, vlastní hlavu a s mámou moc dobře nevychází. Když cokoliv potřebuje, píše své tetě, která jí vždy dokáže poradit.

Jenže potom přijde tragická nehoda, během které zemře Chris (manžel Morgan) i Jenny (sestra Morgan). Tato událost jim obrátí život vzhůru nohama a brzy zjišťují ošklivé tajemství. 
Vztah Morgan a Clary je horší než kdy dříve a do toho je tu ještě kluk, se kterým se Clara sbližuje. Ten se Morgan ale vůbec nelíbí.

U knížek Colleen Hoover jsme zvyklí, že nám představí nějakou těžkou situaci, postavy ji postupně řeší a nějakým způsobem se vyvíjí a potom přijde nějaký rozumný závěr. Čtenář tak knihu odloží s pocitem, že  mu něco dala, příběh opravdu stál za to a konec to nějakým  způsobem uzavřel. Knihy této autorky ve mně vždy něco zanechají a doporučuji je stále dokola. Tohle je ale totální propadák a téměř se mi nechce věřit, že to opravdu napsala moje oblíbená autorka.

Ale pěkně popořadě. V příběhu už vám na začátku autorka ukáže něco, co není zrovna v pohodě. Vy to nějak přijmete a říkáte si, že se to třeba ještě změní. A ono nic. Pak přijde tragická nehoda a vy jen doufáte, že to opravdu neskončí tak, jak si myslíte. Už tady si všimněte toho, že naprosto každý čtenář je už na začátku schopný odhadnout konec. 

Postavy jsou sice dobře napsané a líbilo se mi, jak se postava Clary postupně vyvíjí a mění. U Morgan se to sice děje také, ale rozhodně se mi nelíbí, do jakého stádia se posunula. Upřímně jsem celou dobu doufala, že ještě přehodnotí názory. To se ale bohužel nestalo.

Příběh by měl potenciál, kdyby se odvíjel jinak. Takto mi přišel naprosto zbytečný a k ničemu. Reálně dostanete do ruky knihu, jejíž konec uhodnete po několika kapitolách a nic víc k tomu. Postavy se sice vyvíjí, ale rozhodně ne tím správným směrem. A ve výsledku vás to akorát naštve a zklame. Proč? Opravdu šlo autorce jen o to ve čtenáři vyvolat opravdu silné negativní emoce?

Za mě je tohle opravdu absolutní ne a totální zklamání. Vezměte do ruky jakoukoliv jinou knihu této autorky a přečtěte si ji. Zaručuji vám, že bude skvělá. Tohle si ale opravdu nezaslouží vaši pozornost.