Přečteno: Dvůr křídel a zmaru

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY K PŘEDCHOZÍM KNIHÁM - DVŮR TRNŮ A RŮŽÍ, DVŮR MLHY A HNĚVU

Autor: Sarah J. Maas
Překlad: Ivana Svobodová
Počet stran: 720
Rok vydání: 2017/ překlad 2018
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: Feyre se vrací zpátky na Jarní dvůr, aby získala informace o Tamlinově armádě a odhalila plán krále, který hodlá království Prythian napadnout a zničit. K tomu všemu musí předstírat lásku k muži, kterého ve skutečnosti ze srdce nenávidí. Její život tak visí na vlásku a nemůže si dovolit udělat jedinou chybu, jinak to bude stát život nejen ji, ale způsobí zkázu celého království.

Z mého pohledu...
Předpokládám, že zelenou krásku svou velikostí připomínající spíše cihlu jste nepřehlédli. A skutečně, je obrovská. Za mě to ale vůbec není žádný problém, protože i přes fakt, že má 720 stran jsem ji přečetla ani ne za dva dny.

Navážu na předchozí recenze této série a začnu u obálky a vzhledu knihy.
Abych pravdu řekla, líbí se mi ze všech nejvíc i když si nejsem jistá čím to je. Možná proto, že zelenou mám ze všech barev nejradši a nebo proto, že na knize je konečně celá postava. Teda, skoro celá. Osobně fakt moc nemám ráda lidi na obálkách, ale tady nemá půlku hlavy, tak to ještě jde a kupodivu se mi to fakt líbí. Hlavně mi prosím někdo napište, že to s lidmi na obálkách máte stejně a že nejsem divá. :D
Co už se mi ale trochu nelíbí je to, že kniha je v paperbacku. Jasně, říkala jsem to už u prvního a možná i u druhého dílu, nicméně si to nemohu odpustit. Jednak je vazba vcelku měkká a tak, vzhledem k počtu stran, hrozí, že se zlomí. Druhým problémem jsou písmenka, která se ošoupou a ani nevíte jak. Já teda naštěstí knížku četla v elektronické podobě ještě než mi stihla přijít, takže si ten třetí díl, doufám, hezky uložím do knihovny a zůstane "nepoškozený".

Popravdě bych neveřila, že dokážu napsat celý odstavec jenom o obálce, ale překvapuji sama sebe.
Nicméně.

Zatímco v druhém díle se hodně rozvíjel děj, zápletka mezi Feyre a Rhysandem a okrajově se představovaly nové postavy, ve třetí knize nastupuje akce hned na začátku. Feyre se vydává zpět na Jarní dvůr aby splnila svůj úkol - zničit Hybern. I přes to, že Tamlina nenávidí. No a potom jsem tady já. Odjakživa jsem jim to přála a tak nějak doufala, že si k sobě najdou cestu. No nevadí.
Nicméně poté do děje vstupuje Rhys a abych pravdu řekla, i když vlastně nevím čím to je, začala jsem ho chápat a čím víc se vyvíjela láska mezi ním a Feyre, tím lepší to bylo. Navíc se autorce povedlo skvěle vyvinout jak bojovou/válečnou, tak i romantickou zápletku. Když jsme ale u té romantické zápletky, jedno říct musím. Že mají hlavní postavy sex je normální a někdy to situace skoro až vyžaduje, nicméně asi nemusím vědět každý detail a už vůbec nemusím vědět kde všude spolu byli. Všichni víme, že zrovna tyhle scény autorka ráda rozepisuje, ale být jich polovina, asi by mi to vůbec nevadilo.

Do toho všeho se ještě stihla soustředit na vedlejší postavy a rozvíjet i jejich příběhy. A především pak zmínit i něco o jejich minulosti a zkrátka na nich pracovat a vyvíjet je stejně dobře, jako hlavní postavy. Za mě tedy jedno velké plus.

Co mě ze začátku trochu zarazilo bylo chování Feyre. Už během druhého dílu se z ní stávala silnější, mocnější a neohroženější žena, nicméně občas mě lehce vyvádělo z míry to, jak se v některých situacích zachovala. Samozřejmě je fajn, že už nesedí v koutě a neklepe se strachy, ale někdy už toho bylo příliš. Když už jsme u té Feyre, ještě bych ráda zmínila, že se dozvídáme více i o její rodině a především o jejích sestrách.

Jestli mi ale autorka někdy zlomila srdíčko, pak ho splácala dohromady a během chvilky ho zlomila znova, bylo to během posledních sto stran. Brečela jsem smutekm, potom štěstím, pak zase smutkem a nakonec jsem vlastně brečela a ani netušila, jestli to jsou zrovna slzy štěstí nebo smutku.
Ale co bych chtěla ještě říct. Změníte názor na Tamlina, doufám v to. Já ho nikdy úplně nezavrhla a vlastně jsem celý druhý díl doufala, že se to celé nějak otočí což se nestalo, ale po tom, co udělá téměř na konci třetího dílu vás prosím, přehodnoťte názor na něj.
Přidávám se tedy nakonec k teamu #Rhys, ale je to spíše proto, že vztah mezi ním a Feyre je fakt krásný a já jim to přeju. Tím ale neříkám, že bych zavrhla Tamlina. Ten má u mě v srdci takové speciální místečko.

Hodnotím 95% a za zaslání mockrát děkuji CooBoo. Knížku si můžete, pakliže jste to ještě neudělali, koupit tady.




A na závěr otázka na vás - Jak čtete jméno Feyre? Já teď někde našla, že by se to mělo číst "fay-ruh", nicméně jsem to stejně celou dobu četla tak, jak je to napsané. 

Komentáře

  1. Pěkná recenze, sérii mám moc ráda a už se nemůžu dočkat až se k tomuhle dílu dostanu. (těším se na něj vážně dlouho) :)) Ohledně čtení jméno, já ho také čtu tak, jak se píše a "fay-ruh" mi přijde dost divné. :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář, také se mi "fay-ruh" zrovna nelíbí :D
      N.

      Vymazat
  2. Tuhle sérii jsme ještě nezkoušela. Momentálně jsem spíš zaměřená na Skleněný trůn :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten jsem pro změnu nečetla já, ale chystám se na něj... někdy :)
      N.

      Vymazat
  3. Hele. Feyre nebyla celou sérii nějak sympatická, a velmi s tebou souhlasím že někdy to bylo přehnané. Tato kniha bxla dobrá, ale autorka se až příliš začala soustředit na postavy a hlavní děj byl lehko předvídatelný a co se týče bitvy? Maasová měla na víc, byla trochu odfláknutá a ještě to zamaskovala dramatem s Rhysem. Nechci být ale jen negativní, většina zápletek byla velmi dobře vymyšlená a ostatní postavy byly hodně sympatické čtenáři. To je teda můj názor + mám taky úplně zohýbanou vazbu a písmenka sešoupaná mno.

    OdpovědětVymazat
  4. Mělo by se to číst Fejre, protože tak to Feyřina sestra vyslovuje na začátku prvního dílu. Strana 36 myslím.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář!

Oblíbené příspěvky