Přečteno: Uvnitř mé hlavy

Autor: Francesca Zappia
Překlad: Simona Klára Kučerová
Počet stran: 368
Rok vydání: 2015/ překlad 2016
Nakladatelství: YOLI
Odkaz na ČBDB
Anotace: Alex je divná; alespoň tak ji vnímá její okolí. Přitom má jen vlasy červené jako kečup a fascinují ji živí humři v nádrži supermarketu, trpí paranoiou, že ji pronásledují komunisti nebo že jí někdo otrávil jídlo. Trpí totiž schizofrenií a plete si vlastní halucinace s realitou. Někdy jde obojí od sebe jen těžko rozlišit, jedinou její jistotou je mladší sestra Charlie a Kouzelná osmička, dětská hračka, se kterou se často radí. Pro jistotu má u sebe Alex taky fotoaparát a v případě nouze si věci a lidi fotí, aby měla jistotu, že nejsou jen jejím přeludem. Za přelud považuje nejdřív i Milese, nejdrsnějšího týpka ze školy. Nevymyslela si ho náhodou?
Proč by zrovna on měl mít o její společnost zájem?

Z mého pohledu...
Když jsem si před rokem knížku pořídila, po několika málo stranách jsem ji odložila s tím, že mě nebaví a že se k ní třeba někdy vrátím. A potom chudák jen čekala, čekala a čekala. Na poličce s dalšími padesáti nepřečtenými knihami. Když ale konečně přišla její chvilka, během jednoho večera jsem ji měla přečtenou. A stálo to za to!

Jak už napovídá anotace, Alex trpí schizofrenií a má problém rozlišit realitu a vlastní představy. Přesto ale chce zapadnout mezi ostatní a žít "normální" život a tak jí rodiče umožňují navštěvovat běžnou střední školu a setkávat se tak s lidmi jejího věku. To ale její život změní. Jak už to tak bývá, člověk má přátele ale také nepřátele a u Alex tomu není jinak. Kromě schizofrenie a halucinací se musí navíc vyrovnávat i s drsnou šikanou. A víte proč? Jenom proto, že není jako všichni ostatní. Celkem drsné co? Člověk má představu jakéhosi normálu a všechno co se mu vymyká je automaticky špatně. 
Kromě toho všeho tu je ještě Miles - záhadný a často zlostný spolužák. Přesto je na něm něco zvláštního. Jak se dokáže Alex vyrovnat s tím vším, co se kolem ní děje?

To, co zde autorka předvedla, je něco neskutečného.
Hlavní hrdinku si oblíbíte hned na začátku a vydrží vám to až do konce knihy. Všechnu bolest, lítost i ostatní emoce prožíváte s ní. Nejen že hranici mezi realitou a představami nezná Alex, ale autorka vás tak dokonale zmate, že je místy nebudete znát ani vy. Stalo se to opravdu? Nebo je to jen další halucinace?
Francesca Zappia si skvělé pohrává s přechodem mezi realitou a fikcí a celá kniha je napsána neskutečně čtivě. Stránky vám ubíhají ani nevíte jak a když dojdete na konec, vlastně vůbec nechcete aby to celé skončilo. Autorka se skvěle vyvarovala dlouhých a zbytečných popisů a knihu napsala tak, aby se stále něco dělo. Navíc vybudovala uvěřitelný svět a čtenáře tak přesvědčuje o tom, že podobné věci se mohou dít na jakékoliv střední škole, nebo kdekoliv jinde. 

Závěrem - skvělá hlavní hrdinka, uvěřitelný svět i vedlejší postavy a ještě naprosto čtivá knížka. V podstatě nemám co vytknout, takže hodnotím 95% a doporučuji přečíst všem!

Komentáře

  1. Tahle knížka je strašně hezká díky její obálce, ale ne jen to i anotace mi přijde zajímavá, no je to hodně zvláštní, ale já mám ráda tyhle zvláštnosti v knihách. Určitě si knížku někdy přečtu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, obálka je skutečně nádherná! Ať se knížka líbí.
      N.

      Smazat

Okomentovat

Děkuji za komentář!

Oblíbené příspěvky