Přečteno: Will Grayson, Will Grayson

Autor: John Green, David Levithan
Překlad: Veronika Volhejnová
Počet stran: 280
Rok vydání: 2010/ překlad 2016
Nakladatelství: Yoli
Anotace: Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může dohromady svést leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká. 
Jenže opravdový spád věci naberou teprve tehdy, když se do všeho vloží ještě někdo třetí – kamarád jednoho z Willů zvaný Drobek, tornádo v lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu, autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si být jistí, že při zdi se držet nebude…
Oba Willy čeká řada příjemných i méně příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si mysleli o sobě, o lásce i o přátelství.


Z mého pohledu...

Pojďme si nejprve ujasnit můj názor na Johna Greena. Průměr, průměr, průměr. Pár let zpátky mě možná bavil. Teď už jde mimo mě a neplánuji ho číst. S výjimkou jeho nejnovější - Turtles all the way down. Ale tu chci číct především kvůli tématu, o kterém pojednává.
Od Davida Levithana jsem ještě nečetla nic. Už nějakou dobu mi tu leží Den co den, ale asi se k ní ještě nějakou dobu nedostanu. To víte. Vychází toho moc, času není tolik, kolik bych chtěla...
Ale zpět ke knize Will Grayson, Will Grayson. Z výše zmiňovaných důvodů (především u J. Greena) mi tu ležela a ležela a čekala a čekala. Později jsem na ní zapomněla a tak jen ležela v koutě knihovny a prášilo se na ni. Koncem minulého roku ale vyšlo Drž mě pevně a mě to zaujalo, protože cokoliv co vyjde u Yoli mě zajímá. Je to pro mě tak trochu záruka kvality, protože vydávají fakt dobré knihy. A pak jsem zjistila, že je o jednom z hlavních hrdinů knihy, kterou budu dnes recenzovat. Což mě tak nějak nakoplo k tomu si ji přečíst. A tak jsem po ní jednoho večera sáhla (pojďme se tvářit že jsem neměla rozečtené další dvě) a přečetla ji téměř jedním dechem. Druhý den ráno jsem potom vstala, sedla si k počítači, objednala si Drž mě pevně a hned poté jsem začala psát tento článek. A s naprostým klidem mohu říct jediné - tohle je nutnost a je jedno, že to napsat z části i Green.

Ale k ději. Vlastně nepotřebujete vědět o moc víc, než je řečeno v anotaci. Will Grayson potká Willa Graysona. Dva lidé, jedno jméno. Připlete se k tomu ale ještě jedna postava - Drobek. Abych pravdu řekla, nedokážu ho nemilovat. Všechny postavy byly vcelku fajn a dobře napsané, ale Drobek mi poměrně zvláštním způsobem přirostl k srdci. Drobek je přesně ta postava, která se do všeho vrhá po hlavě a nedělá si starosti s tím, co by řekli nebo udělali ostatní, nebo jaký na to budou mít názor. Je zkrátka svůj a nebojí se to ukázat. Stejnou měrou je i gay. A také se to nebojí přiznat.

Nebudu vám vyzrazovat co se stane potom. I když už si to asi většina z vás stihla domyslet. Knížka má ale necelých 300 stran a tak vás nechci připravit o ten skvělý zážitek, který vám kniha dá. Jedno je ale jisté. Je to příběh o lásce, přátelství a odvaze být takovými, jakými skutečně jsme.

Jak už jsem říkala, postavy jsou moc hezky vykresleny a zamilujete si je všechny. Svým způsobem dokážu pochopit chování všech. Každý má nějaký důvod, proč něco udělal. Ze všech nejvíce jsem si ale zamilovala Drobka. Věřte mi, budete ho taky milovat.

co mi v knize zhruba do poloviny vadilo byla malá písmena na začátku vět u jednoho z willů. zkrátka ty věty byla napsány tahle a chvilkama to opravdu bilo do očí. ty jména bych asi ještě nějak přežila, ale malé písmeno na začátku věty je fakt šílenost.

Na konci knihy ale David Levithan vysvětluje, proč má jeho Will malá písmena na začátcích vět. "Takhle on vidí sám sebe. Jako osobu bez velkých písmen".

Hodnotím 95% a rozhodně doporučuji přečíst všem. Bez výjimek. Tohle je přesně ta kniha, kvůli které nepůjdete spát.

Kdo jste knihu četli, napište mi do komentářů, která z postav je vaše oblíbená a proč. 




Komentáře

  1. Pěkná recenze, já sama jsem od Greena nic nečetla a nevím jestli to v nejbližší době mám v plánu. Chápu, že je z něj spousta lidí vedle, ale mě jeho tvorba nějak neoslovila. Možná časem... :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář! :) Jak už jsem psala, Greena nemám zrovna v oblibě, ale tahle knížka byla fakt skvělá!
      N.

      Smazat

Okomentovat

Děkuji za komentář!

Oblíbené příspěvky