Přečteno: Už zase skáču přes kaluže

Autor: Alan Marshall
Překlad: Zora Wolfová
Počet stran: 288
Rok vydání: 2019, šesté vydání, u Portálu první
Nakladatelství: Portál
Anotace: Příběh malého Alana už dodal sílu a povzbuzení v nelehkých situacích mnoha generacím českých čtenářů. Však také vychází už poněkolikáté a byl podle něho natočen i film. Biografické vzpomínky z dětství autora, které prožil na australském venkově, se okamžitě staly bestsellerem. Když Alan onemocní dětskou obrnou a ochrne, je operován a postupně se pokouší navrátit do běžného života, přestože má obě nohy téměř bez citu a musí chodit o berlích. Díky pevné vůli, optimismu a podpoře milujících rodičů se mu to do velké míry podaří a může prožívat podobné dětství jako zdravé děti, včetně klučičích pranic, toulek buší, plavání a ježdění na koni. Kniha je pozoruhodná i barvitým líčením množství rázovitých postaviček komentovaných z pohledu malého chlapce.
Alan Marshall je autorem většího počtu povídkových sbírek a románů z australského venkova.

Z mého pohledu...
U nakladatelství Portál je super, že se snaží dávat další šanci dílům, která vyšla už před nějakou dobou. K této knize bych se jinak určitě nedostala a ani jsem o ní dříve nevěděla. Některé školy ji mají zařazenou i mezi povinnou četbou, což je podle mě super a kdybychom to tak měli i my, rozhodně by byla jedním z mých favoritů.
Postupným hledáním jsem zjistila, že se jedná už o šesté vydání - u Portálu první. Kniha vyšla poprvé v roce 1955, v češtině 1962. Mimo to byla i zfilmovaná v Československu v roce 1970.

K tomu se váže i fakt, že redaktoři a překladatelka si museli dát velkou práci s úpravou textu. Myslím, že překlad v roce 1962 určitě vypadal jinak a redakce má můj obdiv za to, jakou podobu textu dali nyní. Sice na vás dýchne atmosféra australského venkova a naleznete archaismy i historismy, svým způsobem je text převedený do takové podoby, ve které se dobře čte i současnému čtenáři.

Příběh je místy smutný a jindy zase úsměvný, rozhodně se jedná o příběh velké odvahy, naděje a především nevzdávání se a myslím, že zasáhne několik generací čtenářů. Obdivuji obrovskou vytrvalost hlavního hrdiny a myslím, že nejednomu člověku by příběh mohl dodat odvahu a další energii.

Trochu mě mrzí, že příběh je lehce jednolitý a chybí mu jakýkoliv větší zvrat. Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, že se jedná o autobiografický román.
Myslím, že autor by mohl přidat trochu víc emocí a místy mi připadalo, že příběh se prostě děje, ale nic to ve mně nevyvolává. Jindy jsem ale byla plná emocí, smála se a v jednu chvilku i slza ukápla. Možná by bylo fajn, kdyby se to trochu vyrovnalo.

V závěru bych knihu doporučila všem, kteří hledají upřímný příběh o životě, který není vždy lehký.

Za zaslání bych chtěla mockrát poděkovat nakladatelství Portál a pokud vás kniha zaujala, navštivte stránky nakladatele - tady.