Přečteno: Elizino tajemství

Autor: Dominik W. Rettinger
Překlad: Jarmila Horáková
Počet stran: 320
Rok vydání:
2018/ překlad 2020
Nakladatelství: XYZ
Anotace: Prostituce ve stínu hákového kříže. Jak vysoká může být cena přežití? Je možné si i v pekle zachovat lidství?

Čekala je těžká volba na strašlivém místě: buď budou žít dál jako řadové vězenkyně koncentračního tábora v Osvětimi, nebo výměnou za snesitelnější podmínky začnou pracovat v táborovém nevěstinci. Mladá žena Eliza si vybrala druhou možnost. Když se po konci války její vzpomínky dostanou do rukou matce bývalého důstojníka SS, s hrůzou zjistí, co vše musely zubožené dívky a ženy podstupovat, aby získaly alespoň nepatrnou šanci přežít.

Elizin boj o přežití a chorá, nebezpečná láska důstojníka SS se prolínají s líčením skutečného táborového života a fungováním esesáckého veřejného domu, který dosud nikdy nebyl v literatuře popsán.


Z mého pohledu...
Příběhů s tematikou druhé světové války jsme už všichni četli mnoho a od té doby, kdy vyšel Tatér z Osvětimi se s nimi doslovat roztrhl pytel a vychází stále další a další. Elizino tajemství ale není "jen další knihou". Autor se rozhodl psát o táborovém nevěstinci - a to tu ještě nebylo.

Hlavní hrdinka by na některé z nás mohla působit spíše jako antihrdinka a i já jsem popravdě názory často střídala. Dokonce si myslím, že kdybych Elizu potkala v některé z knih, které poukazují na hrůzy, kterými si procházeli vězni, neměla bych ji ráda. Dominik W. Rettinger nám ale ukazuje, že i její příběh nemá jen jednu stranu a možná právě díky tomu jako čtenáři lépe chápeme její chování a rozhodnutí.

Eliza má oproti ostatním jednu výhodu - v táboře je jako politický vězeň, nikoliv jako Židovka. Shodou okolností, a možná právě díky této skutečnosti, Eliza dostane možnost si vybrat, jestli chce jít s ostatními vězni pracovat nebo se dobrovolně vydá do táborového nevěstince. Jak už asi tušíte, vybrala si druhou možnost.

Mnoho žen by tuto práci nezvládlo už jen z hlediska psychické stránky, Eliza si ale věří a rozhodne se využít příležitosti. Sex a erotiku vnímá (a nebo se o to minimálně snaží) pouze jako fyzickou činnost a právě díky tomu dokáže být odolná. Člověk si ale nikdy nesmí důvěřovat moc a brát skutečnosti, které se ještě nestaly jako samozřejmost...

Autor neukazuje na zvěrstva, která probíhala a nesnaží se ve čtenáři vyvolat pocit lítosti. Obecně většina dění v táboře je potlačena do pozadí a čtenář sice vnímá, kde se příběh odehrává a co se děje, ale pro samotný příběh to není až tolik podstatné.

Eliza je postava, ke které si i přes její minulost najdete cestu. S jejími rozhodnutími a mnohdy až moc odvážným chováním sice nebudete souhlasit, ale zároveň je pravděpodobně pochopíte.

S emocemi to také není zrovna jednoduché. V knize jsou pasáže, které jsou vyloženě drsné a i když jsem neplakala, neměla jsem k tomu daleko. Zároveň ale najdete i několik částí, kde se zasmějete nebo naopak pasáže, které vás budou dojímat.

Elizino tajemství je příběh, který stojí za pozornost a za přečtení. Autor otevírá téma, o kterém jsme ještě nic nečetli a daří se mu čtenáři předat skvěle napsaný příběh. Zároveň je to ale kniha, kterou si přečtete jednou a i když ve vás něco zanechá, nebudete mít potřebu se k příběhu někdy vracet.

Hodnotím 80% a chválím autorovu originalitu.
Jestli hledáte historický román, který vás zaujme tématem, které tu ještě nebylo, určitě po knize sáhněte.

Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji Albatrosmedia!

Komentáře

  1. Knih s tématikou války a koncentračních táborů je všude strašně moc. Až se to někdy člověku začíná zajídat. :) Tahle kniha ale vypadá jako zajímavý a hlavně originálně pojatý příběh z tohoto prostředí. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář! Originálně pojatý příběh to určitě je :)
      N.

      Vymazat
  2. Já jsem před chviličkou knihu taky dočetla a už jsem stihla na svůj blog taky napsat recenzi, tak si ji můžeš přečíst a napsat mi na ni svůj názor :) Mě se kniha celkem líbila. Jediné, co mi na knize bylo nepříjemné, byl ten konec. Nevím proč, ale ten se mi četl špatně. Musela jsem se několikrát vracet a některé pasáže číst vícekrát. Jak se to četlo tobě? Jinak Eliza mi nebyla moc sympatická. Přišla mi velmi tvrdá. Až moc racionální. Ale jinak se mi kniha líbila. A taky se mi líbilo, jak byly v knize popsané některé osvětimské krutosti. To člověk opět až žasnul nad tím, jak lidé umí být zlí. A nad absurditou celé té osvětimské šaškárny - tolik lidí zbytečně tak trpělo. Je to hrozné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za komentář!
      Na blog se určitě moc ráda podívám a rozšířím si obzory o další čtení :)
      Měj se hezky!
      N.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář!

Oblíbené příspěvky