Přečteno: Můj brácha se jmenuje Jessica

Autor: John Boyne
Překlad: Anežka Mann
Počet stran: 256
Rok vydání: 2019/ překlad 2020
Nakladatelství: #Booklab
Anotace: Na svého staršího bratra Jasona se Sam Waver mohl vždycky ve všem spolehnout. Sam ho zbožňuje, zdá se totiž, že Jasonův život je perfektní – je přátelský, oblíbený, skvěle hraje fotbal a holky se můžou přetrhnout, aby s ním mohly chodit. Ale jednoho večera svolá Jason celou rodinu a svěří se jim s tajemstvím, se kterým se potýká už nějakou dobu. Tajemstvím, které hrozí je všechny rozdělit. Jeho rodiče si před tím zacpávají uši a Sam to nedokáže pochopit. Protože co byste dělali vy, kdyby vám váš bratr řekl, že ve skutečnosti vůbec není vaším bratrem? Že je ve skutečnosti... vaší sestrou?

Z mého pohledu...
Sam Waver má staršího bráchu Jasona, který tu pro něj vždy byl a troufnu si říct, že je jeho vzorem. Jason má navíc skvělý život - má krásnou přítelkyni, skvěle hraje fotbal a všichni ho mají rádi. To vše se ale změní ve chvíli, kdy se rodině svěří se svým tajemstvím, které si v sobě už nějakou dobu nese. Spíš než jako Jason se cítí být Jessicou - z chlapce je najednou dívka.
Hodně špatně to nese Sam, který nedokáže situaci dost dobře pochopit a snaží se Jasona za každou cenu přesvědčit, že to tak určitě není. Ještě hůř to ale nesou rodiče, kteří o tom nechtějí ani slyšet a Jasonovi zakazují něco takového vůbec říkat nahlas.
Oba rodiče jsou navíc poměrně vidět v médiích (matka se věnuje politice) a jestli něco nechtějí, je to skutečnost, že by se o nich a o jejich synovi (který se cítí jako žena) mohlo někde psát a ovlivnit to voliče.

TOHLE. BYLO. SKVĚLÝ!
Knížku jsem vzala do ruky někdy kolem jedenácté hodiny večer a myslela jsem si, že si budu tak hodinu číst a pak to odložím. A co se nestalo - zůstala jsem vzhůru do dvou hodin do rána jen abych ji dočetla.

Autor se zabývá nelehkým tématem a výborně se mu povedlo napsat postavu Sama, pro kterého je hodně těžké pochopit, co se vlastně děje. Trochu mi ale chyběly kapitoly z pohledu Jasona, které by podle mě byly zajímavé a mohly čtenáře zajímat.
Na druhou stranu pravda je, že autor se rozhodl psát spíš o tom, jaký může mít tato skutečnost vliv na okolí konkrétní osoby, a to se mu povedlo skvěle.

V příběhu se nevyskytuje moc postav, ale jsou skvěle zpracované. Kromě Sama se autorovi povedli i rodiče, kteří sice působí hodně negativně a častokrát jsem na ně byla naštvaná, ale to je jen důkaz toho, jak dobře John Boyne píše a dokáže ve čtenáři vyvolat emoce.

Děj ubíhá rychle a autor navíc píše opravdu skvěle. Věřím tomu, že stejně jako mě, vás kniha chytne a nebudete ji chtít odložit. Navíc má jen něco přes dvě stě stran a docela velká písmenka.

Knihu bych doporučila všem, kdo mají rádi příběhy s vážnější tématikou, ale zároveň chtějí něco čtivého a zkrátka skvělého.

Hodnotím 95% a za zaslání mockrát děkuji nakladatelství #Booklab!

Komentáře

  1. Tak ta vypadá hodně dobře, po ní se podívám až budu kupovat nové knihy :)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkná recenze. :) Knihy, které pojednávají o vážnějším tématu, ale přitom jsou čtivé mám moc ráda. Tahle má navíc ještě naprosto boží obálku. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Velmi mě zaujala obálka!! To se musí nechat :!!

    Já ale knihu vynechám :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář!

Oblíbené příspěvky