Přečteno: Přízraky noci

Autor: Kateřina Ševčíková
Počet stran: 260
Rok vydání: 2021
Nakladatelství: Fragment
Anotace: Moggast – země, které vládne proslulý kníže Dragovit. O jeho temných praktikách kolují nejrůznější zvěsti, lidé však o nich hovoří jen šeptem v bezpečí svých domovů.

Princezna Lada je přesvědčená, že Dragovit stojí za únosem její starší sestry Kazi. Když se ji vydává zachránit, rozhodně nepočítá s tím, že hned při prvním střetu s nepřítelem zemře. Smrtka jí však učiní lákavou nabídku.

Lovec démonů Karden chce být slavný. Jeho vyhlídky byly mizivé, teď však dostal od Dragovita úkol, kterým by si mohl svůj sen splnit. Stačí knížeti přivést princeznu Ladu.

Potulná hudebnice Noa strávila polovinu života skrýváním. Když se jí naskytne příležitost pomstít se vrahovi její rodiny, knížeti Dragovitovi, ani na vteřinu nezaváhá.

Jaela život na malé vesnici nudí. Alespoň do dne, kdy v osadě propukne morová nákaza, a on musí utéct, aby ochránil svoji rodinu.

Čtyři hrdinové, jeden úkol. Každý je jiný, přesto je něco spojuje. Kdo z nich vyhraje a kdo skončí jako poražený? A jsou všichni takoví, jací se na první pohled zdají být?

Z mého pohledu...
Kníže Dragovit je proslulý svými nekalými úmysly a temnými praktikami. Nikdo si ale nedovolí proti němu vystoupit a každý se raději snaží s ním nemít nic společného. To ale musí dřív nebo později skončit a napomoct tomu mají hlavní postavy tohoto příběhu. Pricezna Lada, Lovec démonů Karden, potulná hudebnice Noa a Jael, který utíká před morovou nákazou.

Na Přízraky noci jsem se těšila. Zaujala mě především tématika slovanské mytologie, kterou považuji za zajímavou a zároveň si myslím, že se dá v příběhu dobře využít. Hned prvním kamenem úrazu je ale to, že mytologické postavy v tomto příběhu nemají moc velký prostor. Několik se jich v příběhu sice mihne, zároveň se o nich ale nic moc nedozvíte a v příběhu jsou spíš vedlejší. 

Do příběhu jsem se téměř celou dobu nemohla pořádně začíst. Děj mě nedokázal moc vtáhnout do sebe a navíc všechno ubíhalo dost pomalu. K tomu mi některé pasáže připadaly zbytečně rozepsané, což knize na čtivosti nepřidalo. 

Zároveň si myslím, že by možná bylo lepší, kdyby autorka měla více prostoru se rozepsat. Přeci jenom zvládnout příběh se čtyřmi postavami a úplně novým světem na 260 stranách není zrovna jednoduchý úkol. Věřím, že víc prostoru/stran by příběhu i autorce prospělo. 

Oceňuji rozmanitost postav. Každá je jiná, z jiného prostředí, i když mají všechny stejný cíl. Ráda bych se o nich ale dozvěděla víc. Vypadá to, že autorka má postavy propracované a dobře promyšlené, jen v příběhu zkrátka nebyl prostor pro to, abychom je blíže poznali. Minimálně to na mě tak působí.

Na knize je znát, že se jedná o prvotinu a vidím nevyužitý potenciál. Věřím ale, že autorka se ještě vypíše a další příběh už bude lepší.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media!