Lednové knižní shrnutí | 2018 + Knižní radůstky leden 2018

Zdravím!
A jako obvykle vás vítám u knižního shrnutí a zároveň i u radůstek. Za leden jsem přečetla celkem 14 knih, naopak "jen" čtyři knihy jsem adoptovala, takže jsem se rozhodla to pro tentokrát spojit.

Začneme radůstkami, protože jich je jednak méně a jednak je myslím zvládnu shrnout jen v krátkosti. Vůbec první knihou tohoto měsíce a zároveň i dárkem k Vánocům od skvělé kamarádky (💗) jsou Časodějové (Natalia Ščerba). Na knihu jsem koukala už nějakou dobu, takže se těším až si ji přečtu.
Poté dlouho, dlouho nenásledovalo nic a už to skoro vypadalo, že za leden mi přibude jen jedna kniha a mně se dokonce snad podaří si žádnou nepořídit. A potom jsem si přečetla první díl Univerzity výjimečných (Joelle Charbonneau). Ihned po jejím dočtení jsem si ale musela (jinak to zkrátka nešlo) objednat i další dva díly - tedy UV Zrada a UV Odveta. Když už jsem měla rozdělanou objednávku na Albatrosmedia.cz, rovnou jsem si tam přihodila i Podivuhodný život osamělého pošťáka (Denis Thériault). Knížku jsem právě dočetla a mám pocit, že hned po tomto článku půjdu sepsat recenzi, ať ji máte co nejdříve.
A to by bylo z radůstek vše. Kéž by to bylo i příště takhle krátké, že? Mohu vás ale ujistit, že nebude, protože jsem si objednávala pár (rozumíme šest) knih, které by měly snad už tento/příští týden dorazit. Obecně mám poslední dobou nějaký nedostatek cizích jazyků, takže kromě samostudia španělštiny chci začít více číst v angličtině. (Je fajn, když si to člověk umí hezky odůvodnit)

Ale teď už k samotnému shrnutí. Stejně jako minulý rok jsem i letos začala knihou, která mě naprosto zklamala. Jeden z nás lže (Karen M. McManusová) je sice všemi vychvalovaná kniha, ale mě nijak zvlášť neohromila a odnesla si 60%. Více se o ní rozepisuji v samostatné recenzi, takže se určitě podívejte. Když už jsem ale byla v thrillerové náladě (a zkrátka se chtěla přesvědčit, že i YA thriller může být dobrý), sáhla jsem po Nejtemnějších koutech (Kara Thomasová), které mě naopak mile překvapili. Opět stačí kliknout pro odkaz na samostatný článek.

Následovala už dlouho rozečtená kniha Tvůrčí psaní pro každého (Markéta Dočekalová), což je sice spíš učebnice, než beletrie, na druhou stranu je ale místy psaná spíš jako takové vyprávění, takže jsem ji sem také zařadila.

Dalším zklamáním byla Čtenářka (Traci Chee), která má sice krásnou obálku a skvělý nápad, ale zpracování už je o něco horší. Přirovnala bych to k Dívce z inkoustu a hvězd, která na tom bohužel byla dost podobně.

Následně jsem ale přečetla Šlehačková oblaka (Tereza Salte), u které jsem nakonec litovala jen toho, že jsem si ji nepřečetla už v roce 2017. Byla by totiž jasným adeptem do seznamu nejlepších knih roku 2017. Až teď jsem si ale uvědomila, že jsem knihu ještě nezrecenzovala, což je chyba a v nejbližší době to napravím.

Po nadšení ze Šlehačkových oblak opět přišlo zklamání v podobě Lásky jako z filmu (Victoria van Tienová). Čekala jsem rychle ubíhající, totálně přeslazený příběh a místo toho jsem dostala knihu, kterou jsem četla skoro čtyři dny (normálně mám jednu knihu na 1-2 dny) a nebavila mě. Bohužel veškerá čtivost chyběla, což mě opravdu mrzí.

Naopak průvodce dějinami umění Van Goghova hvězdná noc (Michael Bird) mi opět zlepšil náladu. Knížku jsem četla tak nějak průběžně, ale posledních pár desítek stran jsem dokončila naráz a i přesto, že kniha je primárně určena pro děti, mohu doporučit i dospělým nebo jako doplňující literaturu ke studiu dějin umění.

Jízda (Guy Adams) je celkem slaboučká knížka, takže nebyl problém ji dočíst během chvilky. Jak už jsem psala v recenzi, mohlo to být o něco lepší, především tedy ohledně postav, ale jinak se mi knížka líbila. Vlastně neznám žádnou, ke které bych ji přirovnala, už jen díky tomu, že ze sci-fi přesahuje místy i do fantasy.

Už dlouho jsem si u knížky nepobrečela tak, jako u Psího poslání (W. Bruce Cameron). Film jsem viděla už celkem dávno, ale kniha tu stále ležela, čekala a čekala. Rozhodně se ale dostává na seznam knih, jejichž další díl potřebuji ideálně hned. Opět jsem ji uklidila dříve, než zrecenzovala, takže ji teď znovu vyndavám z knihovny a jde hezky čekat k ostatním na zrecenzování.

Jak už jsem zmiňovala, snažím se více číst v angličtině. Charlie and the chocolate factory (Roald Dahl) je příběh, který určitě všichni znáte. Já si až nedávno uvědomila, jak moc mám Karlíka a celý dokonalý svět v továrně ráda, takže bylo skvělé si to celé zase připomenout. Navíc je kniha psaná opravdu jednoduchou angličtinou, takže ji v klidu zvládne i začátečník. Druhou přečtenou knížkou v angličtině za leden jsou povídky - The beggining of the world in the middle of the night (Jen Campbell).

Tohle jsem měla napsat v přítomném čase (Helle Helle) je kniha, která hned po svém vydání obletěla skoro celý knižní svět. Za mě je to rozhodně dobrá kniha, ale konec je trochu zvláštní a myslím si, že jsem to asi úplně nepochopila. Rozhodně je to ale kousek, o kterém budete nějakou dobu přemýšlet.

Již zmiňovaná Univerzita výjimečných - Zkouška (Joelle Charbonneau) se taktéž téměř ihned dočkala vlastní recenze, stejně tak jako moje poslední přečtená kniha- Bez srdce  (Marissa Meyerová) takže přidávám odkazy.

Na závěr otázka a prosba o radu na vás. Mám rozkoukaný seriál Game of Thrones, nicméně nemám dokoukanou ani druhou sérii a přemýšlím, zda si nepřečíst nejprve knihu. Jak jste na tom vy? Co se vám líbilo více?