Březnové knižní shrnutí | 2018

Zdravím!
Už tradičně vás vítám u měsíčního shrnutí - tentokrát za měsíc březen. Nevím jak vám, ale mně utekl neskutečně rychle. Ještě nedávno bylo 1.3. a během několika málo hodin (alespoň takový mám pocit) byla polovina měsíce pryč. A s přečtenými knihami to bylo dost podobné.
Nicméně dnešní článek je prvním za tento rok (a doufám že ne posledním), který je focený venku. A ono tahnout 18 knih abyste je mohli nafotit... Ruce mě bolí ještě teď. Nicméně co jsem chtěla říct je jedno velké díky mojí skvělé kamarádce Natálce, která se obětovala a dnešní celý článek mi nafotila. I přes to, že lidé na nás koukali trochu divně. ❤️

První knihou, kterou jsem měla rozečtenou už od konce února je Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr (Krystal Sutherlandová). Autorčina předchozí kniha se mi moc nelíbila, ale i tak jsem jí chtěla dát ještě jednu šanci. Tentokrát už to bylo o něco lepší, nicméně v závěru si odnesla 70%, což na to, jak dobrý měla autorka námět, zase tak moc není. Zkrátka lepší průměr.

Následně jsem jeden večer neměla zrovna nejlepší náladu a potřebovala u něčeho trochu vypnout a připomenout si trochu té #selflove a #klukynepotrebujeme, takže jsem sáhla po The princess saves herself in this one (Amanda Lovelace) a dala si rereading. Tohle je jedna z těch knížek, ke které se občas vracím a vím, že přístě po ní sáhnu znovu.

Jak už jsem určitě někde zmiňovala, snažím se dávat šanci i klasikám a v březnu se mi povedlo přečíst hned tři (čtyři). A abych pravdu řekla, zatím jsem nenašla takovou, která by se mi opravdu líbila. Utrpení mladého Werthera (J. W. Goethe) celkem ušlo, nicméně za mě žádná hitparáda. Máj (K. H. Mácha) byl vcelku fajn, z Kytice (K. J. Erben) jsem si také pár básní oblíbila a založila. Završila jsem to Květy zla (Charles Boudelaire), kde se mi obdobně jako u Kytice líbily některé části. Stále ale čekám, kdy se mi do ruky dostane klasika, která mě skutečně přesvědčí o tom, že je něčím výjimečná. Samozřejmě mi je jasné, že klasiky a uznávaná díla to jsou z nějakého důvodu a dost pravděpodobně proto, že skutečně něco znamenají, nicméně mě to zatím moc nebere. Kdo ví, možná s postupem věku se mi budou líbit více.

V únoru mi dorazily z Bookdepository dvě knížky od Collen Hoover. V březnu se mi podařilo přečíst Confess, která za mě nepatří mezi ty TOP od této autorky, ale rozhodně nebyla špatná a líbila se mi.
Co se mi ale naopak vůbec nelíbilo byla kniha Kaleidoskop srdcí (Claire Contreras). Sice jsem ji sehnala ve slevě asi za 60 Korun, takže mě to nemrzí tolik, než kdybych za ní dala plnou cenu, ale jestli mě něco v březnu skutečně zklamalo, byla to právě tato.

Naopak velkým překvapením pro mě byla knížka V pasti lží (B. A. Paris), kterou jsem dostala jako reading copy na blogerské merendě od Albatrosmedia. Jak už jsem zmiňovala v recenzi, psychothrillery nečtu téměř vůbec, ale tato mě nadchla tolik, že si určitě přečtu i autorčinu předchozí knihu a obecně dám tomuto žánru trochu šanci. Jinak jsem vám odkaz schovala opět do názvu knížky, takže pro recenzi stačí kliknout.

Taktéž mi mezi přečtenými knížkami nesmělo chybět něco z nakladatelství YOLI. Konkrétně to byl Muffin a čaj (Theo Addair), Drž mě pevně (David Levithan) a Will Grayson, Will Grayson (John Green, David Levithan). Ze všech tří knih jsem byla tak nadšená, že recenzi jsem vám sepsala téměř hned, takže opět přidávám odkazy.

Mám tu také pár knížek na recenzi od Albatrosmedia a od nakladatelství Slovart / #Booklab. Začneme #Booklabem, od kterého mi dorazila knížka V pasti času (Madeleine L´engle). Jedná se o sci-fi/fantasy pro čtenáře od dvanácti let, ale musím říct, že se docela líbila i mně. Recenzi už mám naplánovanou na středu, takže si brzy budete moct přečíst více.
Od Albatrosmedia mi dorazily knížky rovnou tři. S láskou tě nenávidím (kolektiv autorů) mě trochu zklamala hlavně svým zpracováním a dodatky blogerů. Skutečně jsem se na ní těšila, nicméně v závěru dostala 65%. Více v recenzi.
Černé znamení (Sebastien de Castell) je vcelku povedeným pokračováním Divotvůrce. První díl jsem hodnotila 75% a myslím si, že u druhého to bude obdobné. Nicméně recenzi jdu psát hned co dopíšu tento článek a online by měla být už v pondělí - 9.4.2018.
Malované dějiny Evropy (Vít Haškovec, Ondřej Müller) jsem si prvně vůbec neplánovala brát na recenzi, nicméně když o nich Vendy vyprávěla na blogerské merendě, rozhodla jsem se, že tohle asi nutně potřebuju. A musím říct, že nadšení neopadlo a komiks se mi opravdu líbil. Opět bude více v recenzi - pátek, 13.4.2018.
Za všechny knížky mockrát děkuji!

Když už jsem u toho komiksu, ještě se pozastavíme u dětských a ilustrovaných knih. Mám tu totiž kratičkou knížku Spolkla mě knihovny (Klára Smolíková). Sice je asi od osmi let, ale musím říct, že se mi orpavdu líbila. Autorka dětem ukazuje dějiny knižní kultury ve zkratce - jak vznikalo písmo, na co a jak se psalo, kodexy, první knihy...
A všichni víme, jak to mám s dětskými knížkami, že?

A jak se říká - to nejlepší nakonec.
Myslím si, že Dvůr křídel a zmaru (Sarah J. Maas) jste museli zaznamenat i kdybyste nechtěli. Já si dala rereading prvních dvou dílů a pak jen netrpělivě čekala, jestli mi do prázdnin stihne dorazit i třetí díl. Nestihnul. Nicméně máme na instagramu opravdu skvělou komunitu a tak jsem získala
e- knihu a knížku si mohla přečíst už teď, i když ji doma fyzicky ještě nemám. ❤️
Teď už jen čekám až mi dorazí, abych si ji mohla vyfotit a pak vám přidám recenzi. Mohu ale říct, že bude stoprocentně pozitivní a plná nadšení.

Které skvělé knihy jste v březnu přečetli vy?