Přečteno: Za zavřenými dveřmi

Autor: B. A. Paris
Překlad: Karolina Medková
Počet stran: 264
Rok vydání: 2016/ překlad 2017
Nakladatelství: Motto
Odkaz na ČBDB
Anotace: Každý zná někoho, jako jsou Jack a Grace. On je atraktivní a bohatý, ona má šarm a eleganci. Možná je nechcete mít rádi, ale máte. Rádi byste poznali Grace blíž. Jenže to je velmi obtížné. Ti dva jsou totiž nerozluční. Někdo by to mohl nazvat pravou láskou, jiný by se mohl ptát, proč Grace nikdy nezvedá telefon. Nebo proč s vámi nikdy nejde na oběd, pokud s ní není i Jack. A proč jsou na jednom okně mříže. Někdy může být dokonalé manželství jen jednou velkou dokonalou lží.

Z mého pohledu...
Po dočtení V pasti lží jsem se víceméně rozhodla, že chci dát šanci thrillerům a rozšířit si tak okruh žánrů, které čtu. A tak jsem jednoho dne asi v deset hodin večer sáhla po Za zavřenými dveřmi od té stejné autorky s tím, že si přečtu jen kousek před spaním. No, mám pro vás jednu celkem dobrou radu. NIKDY nezačínejte číst psychologický thriller pozdě večer. Mohli byste dopadnout jako já, v klidu si celou knížku dočíst a jít spát v jednu hodinu ráno. V lepším případě.

Popravdě si nejsem moc jistá co všechno vám sem napsat nebo nenapsat. V anotaci není v podstatě řečeno téměř nic a já zase nechci moc spoilerovat a kazit vám tak zážitek z knihy. I když, ono otevřete si databázi knih a zjistíte, že vám ostatní běžně vyzradí snad úplně všechno, že.
Vynechám tedy pro dnešek část o tom, co se v knize děje nebo o co vlastně jde a vrhnu se rovnou do hodnocení.

Začala bych tím, že knížka je psaná během dvou časových linií - přítomnost a minulost. Tyto části se střídají po kapitole, takže nemusíte mít strach, že byste se ztráceli. Autorka navíc píše tak moc čtivě a oba dva děje se dobře doplňují, že po pár kapitolách ani nemusíte sledovat, jestli jste zrovna v minulosti nebo přítomnosti.

Narozdíl od V pasti lží přesně víte co kdo udělal. Tentokrát už nesledujeme hrdinku, která se snaží něco odhalit ale hrdinku, která si něčím prochází a něco se pokouší vyřešit.
Postavy a vůbec celé prostředí jsou vykresleny opravdu reálně a je vidět, jak se, speciálně hlavní hrdinka, vyvíjí a mění. Je až zarážející, jak autorka dokáže realisticky vykreslit něco tak hrozného a chvilkami až neuvěřitelného.
Děj ubíhá opravdu rychle a pak je najednou konec a člověk vlastně vůbec neví, jak se to celé tak rychle stalo.

Závěrem mi knížka připadala o malý kousek lepší, než V pasti lží a to i přesto, že vyšla dříve a je autorčinou prvotinou. Jsem si jistá, že na tento příběh ještě dlouho nezapomenu.

Hodnotím 85% a doporučuji přečíst i těm, kteří normálně thrillery nečtou a nebo s nimi, jako já, teprve začínají.