Červencové knižní shrnutí | 2018

Zdravím!
A vítám vás u shrnutí za červenec. Popravdě jsem předpokládala, že budu číst o něco víc, ale i tak tu mám přes dvacet kousků.

Červenec jsem začala rereadingem série Selekce (Selekce, Elita, První), který jsem plánovala už nějakou dobu. Bylo fajn se zase potkat s Maxonem, Americou, chvilkami nadávat a zároveň se dojímat. Podruhé jsem četla i Ten, kdo stojí v koutě (Stephen Chbosky). Začátkem měsíce jsem ale byla docela dost v práci a tam moc času na čtení nebylo. A když jo, nechtěla jsem si hned ze začátku vytáhnout knížku a dělat, že se nic neděje. Stáhla jsem si tedy dvě sbírky poezie do mobilu a ve volných chvílích si četla tak trochu tajně. Jednalo se o A maze me: Poems for girls (Naomi Sbibab Nye) a Seeds planted in concrete (Bianca Sparacino). Obě dvě byly hezké, ale zase to nebylo něco, co by mě nějakým způsobem ohromilo. Jinak jsem ale čtení v angličtině docela flákala a co se příběhů týče, přečetla jsem akorát první díl Harryho Pottera. Ještě teda scénář k divadelní hře - A monster calls: The Play, ale ta měla také jen pár stránek.

Ani v červenci mi nechybělo pár knih na recenzi a první z nich byl Kamenný dům (A. K. Benedictová), který mi zaslalo nakladatelství Slovart / #Booklab. Knížku jsem s sebou teda tahala asi tři dny, než jsem ji vůbec otevřela, ale nakonec jsem se k ní přeci jenom dostala a docela mě i překvapila. Už jsem ji recenzovala, takže stačí kliknout na název a zobrazí se vám celá recenze. Od Slovartu mi také dorazila Je tohle láska? (Holly Bourne), což je pokračování knihy Už jsem normální?!, na kterou jsem psala nadšenou recenzi. A mohu slíbit, že i tato bude kladná.

Taky jsem se párkrát podívala do knihkupectví, ze kterého jsem si odnesla mimo jiné i Transport za věčnost (František Tichý), který mě opravdu mile překvapil. Mimo jiné jsem se o něm zmiňovala i v radůstkách a ještě určitě vyjde samostatná recenze. U českých autorů ještě chvilku zůstaneme a přesouváme se ke knížce, kterou mi zaslal eshop Megaknihy, tedy k Černooké (Anna Musilová). Tady jsem byla opět mile překvapená a doufám, že autorce vyjdou i další knihy. Já bych si je teda rozhodně přečetla!
Řvi potichu, brácho (Ivona Březinová) je také jedna z těch, které mohu doporučit. Jedná se o dětskou knížku o autismu, což rozhodně není lehké téma, ale je to hezky zpracované. Více bude v recenzi.

Dostala jsem se i ke klasikám, konkrétně jsem začala Farmou zvířat (George Orwell), která mě moc neohromila, ale zase se docela dobře četla. Následovaly dvě knihy od Čapka, které se mi obě líbily a mohu je doporučit. Konktérně tedy hry Matka a R.U.R.

Sáhla jsem dokonce i po čtečce, protože jsem konečně chtěla dočíst Muž jménem Ove od Fredricka Backmana. O knížce ale stále přemýšlím a vlastně nevím, zda se mi líbila, nebo ne.

Nakonec tu mám pár kousků, které se do žádné z kategorií výše nevešly, takže mají svou vlastní. Mám tu jeden thriller - Žena v okně (A. J. Finn), u kterého jsem asi nepochopila smysl, nebo nevím, každopádně mě nijak moc neoslovil. Potom Dva životy pana Perla (Timothée de Fombelle), která je na tom snad ještě hůř a nebavila mě vůbec.
Naopak mile mě překvapilo Norské dřevo (Haruki Murakami) a přesvědčilo mě si od autora přečíst něco dalšího. Přečetla jsem i dětskou knížku PAX: Můj liščí přítel (Sara Pennypackerová), která byla opravdu hezká a je jednou z těch, které za přečtení stojí.
Co se poslední knížky týče, tady vůbec nevím, co si myslet a asi bude trvat, než si udělám názor. Jedná se o Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender (Leslye Waltonová).

Co jste v červenci přečetli vy? Která knížka se vám líbila nejvíc a která naopak nejméně?