Přečteno: Píseň stínů

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY K PRVNÍMU DÍLU - PÍSEŇ ZIMY
Autor: S. Jae Jonesová
Překlad: Tereza Frantová
Počet stran: 360
Rok vydání: 2018/ překlad 2018
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: Liesl se soustředí na svou hudební kariéru. Snaží se hledět jen do budoucnosti a nikoli nazpět, ale i tak je život mezi smrtelníky těžší, než si myslela. Její mladší bratr Josef je chladný a vzdálený, zatímco Liesl nemůže zapomenout na uhrančivého mladíka, kterého nechala v podzemí, a na hudbu, již v ní inspiroval. Když se ale bariéra mezi světy začne rozpadat, Liesl se musí vrátit do podzemí, aby odhalila tajemství života a smrti Krále duchů. Může zlomit pradávná pravidla světů? A jaký je skutečný význam oběti, když je osud celého světa a lidí, které miluje, v jejích rukou?

Z mého pohledu...
Jak už jste možná četli v recenzi, z prvního dílu jsem byla docela rozpačitá a knížka se mi spíš nelíbila. Z první poloviny jsem byla docela dost nešťastná a druhá to sice vylepšila, ale i tak si ode mě knížka neodnesla více, než 60%. Na druhý díl jsem se ale přesto těšila, protože jsem si myslela, že vzhledem k zakončení má autorka dobře našlápnuto a tak trochu jsem doufala, že to druhým dílem vylepší a donutí mě změnit názor.

Vzhledem k tomu, že se jedná o druhý díl a anotace je dle mého názoru dostačující (a hlavně vám nechci zase všechno prozradit), přesunu se rovnou k hodnocení a vynechám můj tradiční popis děje. 

Zprvu bych se ráda pozastavila u postav. V prvním díle jsem docela nadávala na Liesl, že neví co chce a vůbec je docela nerozhodná a ufňukaná. Abych pravdu řekla, ve druhé knize se o moc nezměnila. Pořád docela často mění názory a stále si stěžuje na úplné blbosti. Tentokrát už se to ale autorce povedlo lépe zpracovat a alespoň trochu naznačit, že nám chtěla ukázat, že Liesl je také jen člověk. 
Trochu mě mrzela téměř naprostá absence Krále Duchů, ale na druhou stranu ho autorka "vyměnila" za další postavy, které se v prvním díle neobjevily. 

Pakliže ale čekáte děj plný akce a zvratů, rozhodně ho nedostanete. Vše se tedy nese v podobném duchu, jako předchozí kniha a víceméně plynule na sebe navazují. 

Co bych ale tentokrát pochválila je jazyk, jakým je kniha psaná. Rozhodně to nesedne každému, ale autorka píše poměrně poeticky, což mě tentokrát zaujalo. Je dost možné, že u předchozího dílu jsem prostě na takovýto styl psaní neměla náladu, nebo mi to tak třeba ani nepřipadalo. Tentokrát mi to ale docela sedlo.

V závěru si ale stojím za tím, že tuhle dilogii můžete vynechat. Mrzí mě, když píšu recenzi, která není zrovna pochvalná, ale tady tomu tak je a hlavní problém vidím v příběhu. Nápad je sice fajn a zpracování také ujde (hlavně tedy v druhém díle), ale uvítala bych trochu více děje a méně protivnou hlavní hrdinku.
Za zaslání bych každopádně chtěla moc poděkovat nakladatelství CooBoo a pokud byste se na knihu přeci jenom chtěli podívat, dám vám sem i odkaz.