Přečteno: Neklidná mysl

Autor: Kay Redfield Jamison
Překlad: Miroslava Kopicová 
Počet stran: 184
Rok vydání: 1995/ 2018
Nakladatelství: Portál
Anotace: Autorka, uznávaná autorita v oblasti psychiatrie a léčby bipolární poruchy, s velkou upřímností, vhledem a moudrostí líčí vlastní zápas s touto nemocí. Odkrývá děsivou stránku i krutou přitažlivost odmítnutí medikace, pro něž se během své nemoci několikrát rozhodla. Popisuje závratné výšky i tíživé deprese, které léčila u mnoha svých pacientů, a které prožila na vlastní kůži, včetně záchvatovitého utrácení, epizod násilí a pokusů o sebevraždu.
Téma přijetí diagnózy, potřeby léčby a medikace, které tak často lidem postiženým duševní nemocí typu bipolární poruchy činí potíže, je stěžejním tématem knihy. Autorka, navzdory svému vzdělání a profesi, pouze postupně dochází k rozhodnutí rozloučit se se svým onemocněním s pomocí medikace a psychoterapie. Díky své autentičnosti i odbornému vhledu se kniha stala v původním vydání bestsellerem.
Kay Redfield Jamison je uznávaná psychiatrička, odbornice na bipolární poruchu, autorka odborných publikací.

Z mého pohledu...

Bipolární, dříve maniodepresivní, porucha je psychické onemocnění, při kterém se střídají stavy mánie a deprese. Jedná se o poruchu nálad, kdy ve stavu mánie člověk pociťuje euforickou, místy až nepřiměřeně veselou náladu a ve stavu deprese naopak ztrácí zájmy, je nepřiměřeně unavený a patologicky smutný. A je jen několik z mnoha možných příznaků. 

Autorka této knihy popisuje svůj život právě s bipolární poruchou a je až nezvyklé, jak otevřeně dokáže o všem mluvit. Osobně mám pocit, že psychické zdraví je stále ještě docela tabu a jsem proto ráda za každou takto otevřenou a upřímnou publikaci. Kromě samotného průběhu nemoci ale vypráví hlavně o tom, jaký to mělo vliv na její okolí a osobní život a čtenáři tak přibližuje, čím si ona i ostatní lidé s touto poruchou prochází. Je tomu sice věnována větší část, než samotné nemoci, ale pro pochopení je to nezbytné. 

Naprosto mě ale dostala svým v uvozovkách pozitivním pohledem na celou věc - i přes to, jak zle jí mnohdy bylo, snažila se vždy najít nějaký důvod - proč bipolární porucha existuje, proč zrovna ona a především jak z toho všeho vytěžit co nejvíce a své poznatky předat dalším.

Je až neskutečné, jaký jsem při čtení měla pocit. Autorka vše tak dobře popisovala, že jsem až měla pocit, jako bych přesně věděla, jaké to je. Jak se cítila. Tohle samozřejmě nikdy vědět nebudu, ale povedlo se jí mi samotný průběh přiblížit natolik, že mám pocit, jako bych jí rozuměla. 

Musím říct, že mě to po dočtení trochu vzalo a neměla jsem úplně dobrou náladu. Protože tohle není veselé čtení. Dalo mi to ale jednu hlavní myšlenku - Nevzdávat se, i když to někdy bude těžké, a snažit se najít i ve všem špatném něco dobrého.

Za mě by bylo možná fajn knížku protáhnout o pár desítek stran a trochu více se věnovat prožívání samotné nemoci. Jinak ale nemám v podstatě co vytknout a knihu mohu rozhodně doporučit.

Za zaslání mockrát děkuji nakladatelství Portál a pro detailnější informace vás odkážu přímo na jejich stránky - tady.