Přečteno: Cesty se rozcházejí

První díl - Čáry života
Autor: Veronica Rothová
Překlad: Tomáš Bíla
Počet stran: 392
Rok vydání: 2017/ překlad 2018
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: Životy Cyry a Akose ovládají jejich osudy, které věštba pronesla už při jejich narození. A zdá se, že osud se nedá změnit, ať se snaží sebevíc. Akos je zamilovaný do Cyry, i když dávné proroctví určilo, že zemře ve službách její rodiny. Nebezpečí se ještě více vystupňuje, když se mezi jejich národy rozpoutá válka, kterou se oba snaží zastavit.

Z mého pohledu...
První díl této dilogie jsem četla a recenzovala minulý rok v březnu. Tehdy jsem byla z knížky naprosto nadšená a hodnotila jsem ji 90%. Když si zpětně vzpomenu, jak jsem se do ní nemohla začíst, moc nechápu, že i přesto dostala tak vysoké hodnocení, ale přeci jenom jsem tehdy asi hodnotila knihy trochu jinak a měla jsem toho načteného mnohem méně. Až na ten začátek jsem ale prvnímu dílu neměla téměř co vytknout, takže na druhý jsem se opravdu těšila.

Málokdy se stává, že druhý díl by pokračoval přesně v místě, kde ten první skončil. U této knihy tomu ale tak opravdu je a abych pravdu řekla, měla jsem ze začátku docela zmatek jednak v ději a jednak i v postavách a celém světě. Rozhodně tedy doporučuji si přečíst alespoň posledních pár kapitol z Čar života a až potom se pouštět do druhého dílu. 

Obodbně jako u prvního dílu jsem měla problém se začíst prvních pár desítek stran. Navíc nám přibývají kapitoly z pohledu dalších postav (především se jedná o Cisi). Jinak je ale stejně jako v předchozím knize zachován styl psaní postav - redy Cyra v ich - formě a Akos v er - formě, čímž se od sebe hezky rozlišují.
Mimo kapitoly z pohledu jiných postav nám přibývají také další planety, které s sebou nesou další národy a jazyky. Nic ale není zbytečně zamotané a ve chvíli, kdy se začtete, neměli byste se v příběhu nijak výrazně ztrácet.

Tentokrát autorka vsadila mimo jiné i na vztahy. Kromě milostných je tu ale důležitá i rodina a přítelé, k čemuž se váže i vývoj, kterým postavy prochází. Za mě je tohle všechno zvládnuto dobře.

Co se děje týče, řekla bych, že ho je o něco méně, než v předchozím díle. Místy jsem měla pocit, že by autorka klidně mohla některé věci rozepsat trochu víc, ale na druhou stranu už takhle to má skoro čtyři sta stran.

Na konci ještě najdete slovníček, který jsem já osobně docela používala.

V závěru - první díl mě bavil o něco víc. Druhý ale rozhodně nebyl špatný a skoro mě až mrzí, že se jedná o závěrečný díl a děj už nebude dál pokračovat. Hodnotím 80% a doporučuji obě dvě knihy přečíst - ideálně s menším rozestupem, než rok a půl.

Za zaslání mockrát děkuji Ole z Albatrosmedia a nakladatelství CooBoo!
Přidávám i odkaz přímo na stránky Albatrosu - protože knížek není nikdy dost.