Přečteno: Kroniky prachu

Autor: Lin Rina

Překlad: Dagmar Heeg
Počet stran: 544
Rok vydání: 2017/ překlad 2019
Nakladatelství: Fragment
Odkaz na ČBDB 
Anotace: Šaty, plesy, plané řeči a na konci toho všeho… ideální manžel. Tak si představuje Animantina matka nejbližší budoucnost své dcery. Jenže Animant je tento svět pozlátka na hony vzdálený. Ona se nejraději pohybuje na mnohem zajímavějším místě – ve světě knih a příběhů. Ačkoliv se s pomocí vtipu a sarkasmu snaží odehnat realitu od sebe co nejdál, stejně ji doběhne. Nabídce pracovat jeden měsíc v univerzitní knihovně se nedá odolat, a tak plna očekávání opouští nudné provinční městečko a odjíždí do Londýna.

V obklopení tolika knihami se jen těžko dokáže soustředit na své pracovní povinnosti. Její už tak rozptýlenou pozornost narušuje i vrchní knihovník – nejprotivnější muž na světě, se kterým není lehké vyjít. Přesto v ní začne probouzet city, které předtím neznala. A ani ta nejučenější kniha jí neporadí, jak se s nimi vypořádat.

Z mého pohledu...

Kroniky prachu jsem doma měla docela dlouho a stále jsem je odkládala. Jednak to je poměrně tlustá kniha a jednak jsem žila v domnění, že se jedná o fantasy. Ke knize jsem se tak dostala až díky společnému čtení, které pořádala Míša z Radši knihu a jsem moc ráda, že jsem se rozhodla zúčastnit. Kroniky prachu jsou totiž naprosto parádní!

Hlavní postavou je Animant, kterou nejvíc ze všeho zajímají knihy a obecně všechny příběhy. Její matka má ale jinou představu o tom, jak by Ani měla trávit svůj čas. Nejradši by ji viděla na plesech, v krásných šatech a s ideálním mužem. To se ale Animant ani trochu nezamlouvá a když dostane nabídku, že by mohla měsíc pracovat v univerzitní knihovně, nedokáže odolat a ihned odjíždí do Londýna. 

Vrchní knihovník, pan Reed, je ale pěkný protiva, se kterým je složité nějak fungovat. O tom svědčí i to, že všichni jeho asistenti velmi brzo odešli a nikdo na něj neměl trpělivost. Ani k němu ale začíná něco cítit.

Ani je jedna z těch postav, kterou si hned oblíbíte. Velkou výhodou také je, že pokud milujete knihy, budete ji naprosto chápat a dokážete se s ní jednoduše ztotožnit. Oproti tomu pan Reed je opravdu hodně protivný a jeho postavu jsem téměř až do konce neměla moc ráda.

Příběh sice je trochu předvídatelný, vůbec mi to ale nevadilo. Autorka umí skvěle psát a kromě toho, že příběh rychle utíká, stále se v něm něco děje, takže se rozhodně nebudete nudit. Častokrát jsem jen stěží vydržela přečíst konkrétní část, kterou jsem v rámci společného čtení přečíst měla a téměř vždycky jsem chtěla hned číst dál. 

Naprosto miluji prostředí, ve kterém se kniha odehrává. Představte si obrovskou univerzitní knihovnu a ještě navíc v Londýně. To zkrátka potřebujete!

Pokud jste knihomol s romantickou duší a hledáte knihu, kterou budete milovat, tohle je pro vás to pravé! Hodnotím 95% a rozhodně mohu doporučit!