Dubnové knižní shrnutí | 2018

Ahoj všichni!
Duben opět hrozně rychle uběhnul a to znamená jen jediné - shrnutí. Mám toho tady celkem dost, tak rovnou začneme.
Tentokrát to nebudu brát popořadě tak, jak jsem knihy četla, ale spíš tak, jak se mi je podařilo nafotit.

Začala bych klasikami, kterých se mi podařilo přečíst nad má očekávání. Pominu-li Odysseiu, kterou jsem četla celý duben a stejnak ji dokončila až začátkem května, povedlo se mi přečíst tři a mezi nimi najít i svou zatím nejoblíbenější. Tou bych rovnou začala - jedná se o Bílou nemoc (Karel Čapek). Jestli hledáte něco krátkého, výstižného a přesto na klasiku hodně dobrého, zkuste právě Bílou nemoc. Tuším, že byl natočený i film, ale tím si jistá nejsem. Dalšími dvěma klasikami, které už mě ale tolik nebavily bylo Rozmarné léto (Vladislav Vančura) a Maryša (Alois a Vilém Mrštíkové).

Druhou větší skupinkou jsou knihy, kterí mi dorazily na recenze. Jako obvykle jsem za ně vděčná  Albatrosmedii a Slovartu.
Renegáti (Marissa Meyerová) vám myslím nikomu neunikli. Já jsem je stejně jako Náš tajný příběh (Jessi Kirbyová), Krutou krásu (Rosamund Hodgeová), Neuvěříte, co se stalo potom (James Goss) a Prach a Popel (Jenny Hanová, Siobhan Vivianová) už recenzovala, takže přidávám odkazy na samostatné články.
Poslední recenzí, kterou ještě nemáte online je Ohnivá krev (Elly Blakeová), která by ale měla vyjít v pátek. (Je ale také možné, že to přehodím a v dobu, kdy bude online tento článek už recenze na blogu bude).

Stejně jako každý měsíc jsem se i tentokrát snažila přečíst něco málo v angličtině. Konkrétně to byla kniha Bridge to Terabithia (Katherine Patterson), kterou bych vám všem chtěla doporučit. Když jsem byla malá, viděla jsem film a vím, že mě tehdy opravdu překvapil. Následně jsem na celý příběh na několik let zapomněla a až nedávno jsem si na film zase vzpomněla. A když jsem potom zjistila, že existuje i kniha (blik cvak blesku), hned jsem si jí šla objednat. Protože se jedná o příběh který dobře znám, zvolila jsem knihu v angličtině a musím říct, že se mi četla opravdu dobře, takže jestli se čtením v angličtině začínáte, určitě to je super volba. Druhou anglickou knihou byla The witch doesn´t burn in this one, kterou napsala stejná autorka, jako The princess saves herself in this one, tedy Amanda Lovelace. Obě dvě vám mohu doporučit, ale její první kniha se mi přeci jenom líbila o trochu více.

Předposlední skupinkou jsou e-knihy z aplikace Bookport. Abych to trochu vysvětlila. V rámci studia knihkupeckých a nakladatelských činností chodíme jednou za čtrnáct dní na exkurze a nedávno jsme zavítali do Grady, kde nám kromě přednášky o tom, jak to v nakladatelství funguje atd. věnovali i poukázku na měsíční přístup zdarma do jejich knihovny. Plánuji vám sepsat samostatný článek, takže to teď už nebudu více rozebírat, ale rozhodně se máte na co těšit. Já si zatím stihla přečíst Lykke (Meik Wiking) a Sedmilhářky (Marika Šoposká, Berenika Kohoutová).

Asi největší část tvořilo všechno "ostatní" - tedy především knihy, které jsem měla nějakou dobu doma a konečně jsem se do nich pustila. První z nich je Bez šance (Neal Shusterman), kterou v poslední době četl snad každý. A abych pravdu řekla, úplně zase tak nadšená jsem z ní nebyla. Možná to bylo jen tím obecným nadšením z ní, ale za mě to není něco, co bych si přečetla podruhé. Co bych si ale klidně podruhé přečetla jsou knihy Den co den (David Levithan), Za zavřenými dveřmi (B. A. Paris) a Bludy z nudy (Sacha Sperling). Na první dvě už máte recenzi online a Přečteno: Bludy z nudy bude v pondělí, 14.5.2018.
Poslední přečtenou knihou byl komiks Drama (Raina Telgemeierová). Já ji měla půjčenou už kdysi z knihovny, ale zrovna komiks je něco, k čemu se občas ráda vrátím, když chci číst něco naprosto jednoduchého. Navíc se dá pořídit na Albatrosmedia za pár korun, takže proč ne.

Co zajímavého jste četli v dubnu vy? Která kniha se vám líbila nejvíce?