Svět knihy v krabici | doslova

Vlastně ve dvou, ale to je jedno.
A ne, nesbalila jsem si Svět knihy do beden a nevzala si ho domů. 
I když nápad to je vlastně celkem fajn a jestli se mi to někdy povede, určitě vám dám vědět. Letos jsem měla opravdu bohaté plány kam všude se chci podívat a co hlavně - domluvenou brigádu (výpomoc na sálech - jinými slovy účast na besedách a ještě omluvenka do školy, čas strávený ve stánku Rosteme s knihou a nebo výměna čestných vstupenek). Nicméně občas se stává, že věci nevycházejí zrovna tak, jak bychom chtěli a potřebovali a tyto komplikace zpravidla přichází ve chvíli, kdy se to fakt nehodí.

No, takže jsem celý Svět knihy proležela. Jakože to fakt chceš. Nicméně tímto děkuji všem, kteří přidávali příspěvky alespoň na sociální sítě. Během jednoho dne jsem sice nabíjela telefon asi třikrát, protože jsem byla téměř od rána do večera (čti do noci) nalepená na instagramu a zobrazovala si snad všechno, co kdo přidával na stories.

Nicméně jsem nechtěla přijít o knížky, které bych si bývala pořizovala a zároveň má spousta eshopů slevu, poštovné zdarma nebo tak něco (výmluvy, výmluvy, výmluvy). Zkrátka jsem si knihy objednala po internetu a vzhledem k tomu, že tento měsíc toho bude ještě více, píšu vám samostatný článek. Jediné, co mě trochu mrzí jsou ty slevy na stánku Euromedie, protože o ty fakt nechcete přijít. Teď už se začínám těšit na příští rok, kdy si konečně chci udělat volno a obejít si všechny možné programy, besedy, autogramiády atd.

Ale k těm knihám...

Začala bych nakladatelstvím YOLI, které toho v poslední době vydalo poměrně dost.
Asi nejočekávanější novinkou vůbec byla kniha Jedna želva za druhou (John Green). Já se sice zařekla, že od autora už si nic nivého pořizovat nebudu, ale tahle mě zaujala především svým tématem. Kdo ví, třeba mě přesvědčí číst tohoto autora dále.
Holka na suchu (Laura Silvermanová) naopak zní jako super oddechovka na léto. Ono tu asi do té doby čekat bude, protože tu mám spousty nepřečtených knih, ale jsem si jistá, že se k ní dostanu. Obdobně to potom bude s knihou Psáno životem (Lucy Keatingová). Mimochodem, tušíte někdo, proč nemá stejně jako všechny YOLI knížky vevnitř zahnutou obálku? (Takové ty okraje, jak tam vždycky bývá anotace...)

Co mi samozřejmě nesmělo chybět bylo hned několik dětských publikací. Já nevím jak vy, ale k pohádkám se budu vracet asi vždycky a jestli něco miluju, jsou to ilustrace v knihách.

První, na kterou už jsem nějakou dobu koukala, je Strom naděje (Katherine Applegateová). Co vás možná překvapí je fakt, že příběh vypráví strom, konkrétně starý dub. I když je knížka od devíti let, mohu říct, že se mi příběh opravdu líbil. Dlouho už jsem nečetla něco tak milého a téměř celou dobu jsem se usmívala. Navíc kromě nádherné obálky je příběh doplněný ilustracemi většinou zvířátek. To prostě chcete. Všichni.

Druhou dětskou knížkou jsou Biblické příběhy pro nevěřící děti (Martin Vopěnka). Osobně mám v těchto příbězích velké mezery a myslím si, že zrovna Bibli je dobré alespoň jednou číst. Nemyslím si ale, že bych se k tomu někdy dostala. Proto jsem si alespoň pro obecný přehled pořídila právě Biblické příběhy pro nevěřící děti. Každý z příběhů je popsán na několika málo stranách a kniha je opět krásně ilustrovaná.

Třetí a taky poslední dětskou knížku jsem objevila ve slevách na Albatrosmedie za 84 Kč. Jedná se o Abecedu (z) měst (Jan Laštovička). Autor ke každému písmenku z abecedy přiřadil město a přikreslil k němu pár obrázků, které doplnil textem s informacemi o daném městě.

Zbylé knihy jsou doslova mix všech možných žánrů a nemám úplně skupinu, do které bych je zařadila. Pojďme to tedy vzít jako "ty ostatní".

Láskou ji nespoutáš (Atticus) konečně vyšla v češtině a věřím, že spousta z vás si ji také pořizovala. Já o ní popravdě dost přemýšlela v angličtině, ale nakonec jí dám šanci v překladu. Abych pravdu řekla, mám z toho ale trochu strach, protože den po tom, co jsem si knihu objednala se objevilo několik názorů, že překlad není zase tak skvělý, nebo že to v češtině nevynikne tolik, jako v originále. Nicméně vám dám určitě vědět formou recenze.
Druhou knížkou, kterou si tak trochu doplňuji sbírku ilustrovaného Murakamiho je Birthday girl.  Počtem stran to sice odhaduji tak na půl hodiny čtení, ale zrovna tento autor mi za to stojí a já si od něj plánuji postupně dokupovat i další knihy, ne jen ty ilustrované.

A teď poprosím potlesk, protože já si KONEČNĚ pořídila první díl Měsíčních kronik od Marissy Meyer, tedy Cinder. Koukala jsem po ní tak dva roky určitě, ale jednou to přijít muselo, takže tadááá, tady je.
No a poslední tu mám Ženu v okně (A. J. Finn), nad kterou jsem také nějakou tu dobu přemýšlela, ale rozhodně to nebylo tak dlouho jako u Cinder. Navíc mě thrillery poslední dobou celkem zajímají, takže si ráda rozšířím obzory dále.

Byli jste na Světě (nebo světu?) knihy? Jak jste si veletrh užili, případně co jste si pořídili?