Přečteno: Oba na konci zemřou

Autor: Adam Silvera
Překlad: Světlana Ondroušková
Počet stran: 352
Rok vydání: 2017/ překlad 2018
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: Život neexistuje bez smrti a láska bez ztráty.
Když Mateovi zazvoní 5. září těsně po půlnoci telefon a dozví se, že tento den bude jeho poslední, najednou neví, co dělat. Tichý a stydlivý Mateo je zničený z představy, že by měl opustit svého nemocného otce nebo nejlepší kamarádku. Ale ví, že má poslední šanci vyrazit do světa a něco zažít.
Rufusovi zazvoní telefon se stejnou zprávou, právě když se pere s novým klukem své expřítelkyně. Rufus už ztratil celou svou rodinu, a tak ví, jak to s telefonáty chodí. Ale ani tak to není snazší. Se smrtí na krku a policií v patách musí Rufus utíkat.
Kluci se neznají, ale rozsudek smrti je svede dohromady. A tak se společně vydávají na své poslední dobrodružství…

Z mého pohledu...
Na tuhle knížku jsem narazila už před nějakou dobou. Tehdy zrovna vyšla v originále a měla tolik kladných recenzí a nadšených ohlasů, že jsem si jí skoro objednala také. Když jsem ale zjistila, že bude vycházet v překladu a ještě s takhle krásnou obálkou, rozhodla jsem se počkat. 

Anotace mi od začátku připadala zajímavá a Adam Silvera je hodně vychvalovaný autor, takže nebylo vůbec co řešit a o knížku jsem si napsala na recenzi.
Už podle názvu asi tušíte, že nepůjde o nijak veselé čtení a vlastně vše se bude točit kolem smrti. A donutí vás to se zamyslet, o tom není pochyb.
Každý den pro nás může být tím posledním a nikdo z nás si to neuvědomuje. A tak prostě žijeme a řešíme blbosti a myslíme si, že jsme nezranitelní a že smrt je ještě daleko.

Rufus a Mateo jsou ve spoustě věcí rozdílní. Vlastně téměř ve všem. Jednu věc ale mají společnou - oba obdrží telefonát s tou nejhorší zprávou. Do 24 hodin zemřou. Jednu věc jim to ale stoprocentně dalo - dostali odvahu dělat věci, které by dříve nezkusili, protože už neměli co ztratit.
Je až neuvěřitelné, jak se oba dva během jednoho dne posunuli a k jakému vývoji postav během celé knihy došlo.

Musím říct, že tohle mě zasáhlo víc, než jsem zprvu čekala. Bylo to silné a emotivní už od prvních stran a i když mě čtení pomalu ničilo, pokračovala jsem dál a dál a to nejen díky skvělému a čtivému stylu psaní, kterým autor oplývá. Nebudu vám lhát, brečela jsem a nejenom jednou.

Jestli hledáte něco smutného a chcete si poplakat, jděte do toho. Jestli chcete děj, který by se klidně za pár let mohl odehrát, jděte do toho. Jestli chcete pravdu, jděte do toho. A jestli nic z výše vypsaných věcí nechcete, jděte do toho stejně a určitě si v tom najdete své.

Za zaslání mockrát děkuji nakladatelství CooBoo!

Komentáře

Oblíbené příspěvky