neděle 4. června 2017

Přečteno: Paní půlnoci

Autor: Cassandra Clare
Počet stran: 606
Rok vydání: 2016/ překlad 2017
Nakladatelství: Slovart/ BOOKLAB
Anotace: Před pěti lety přišla Emma Carstairsová během Temné války o oba rodiče. Tehdy byla ještě dítě, ale dnes už je to zkušená lovkyně stínů, patřící k nejlepším bojovníkům své generace, a je pevně odhodlaná dopátrat se pravdy. Když se v losangelských ulicích začnou objevovat těla zavražděných lidí a víl, která mají očividně něco společného se smrtí jejích rodičů, dostane Emma příležitost k pomstě. Spolu se svým parabátai Juliánem Blackthornem se pouští do boje se záhadnou sektou, jejíž dlouhé prsty sahají od Sunset Stripu až k magickým hlubinám oceánu a plážím v Santa Monice. Bude se však muset vypořádat nejen s přísnými zákony nefilim, ale i s vlastním srdcem. Pouto mezi ní a Juliánem totiž nebezpečně sílí... První díl nové série Cassandy Clare!


Z mého pohledu...
Dnes bych začala, trochu netradičně, obálkou a vazbou. Co se obálky týče, musím Slovart pochválit, že ponechali původní obálku, co se mi ale naopak nelíbí je vazba. Upřímně, u takhle tlusté knihy bych paperback nevolila. A co se mi už vůbec nelíbí jsou stránky, které jsou skoro průsvitné, mají zelený okraj a maličká písmenka. Na jednu stranu chápu, že už takhle má 600 stran, ale osobně bych udělala pevnější vazbu, silnější stránky a větší písmenka. V tomto případě by mi nevadilo, že má o 100 stran víc. Stále lepší, než mít knihu zohybanou a poničenou po jednom jediném čtení...

Když už jsme u toho vzhledu knihy, ještě bych chtěla upozornit na zadní část obálky. Osobně se mi moc líbí nová série #booklab, u které na zadní straně najdete rámeček, ve kterém jsou vypsané hashtagy ke knize. (kdo jste nepochopil z mého super popisu, přidávám fotku).

Co se samotného příběhu týče, plyne poměrně rychle, i když jsem knihu vzhledem k formátu četla dlouho. Z postav jsem si nejvíc oblíbila hlavní hrdiny Emmu a Juliána.
Obzvlášť Julián mi od začátku připadal velmi sympatický a v průběhu čtení se to jen potvrdilo. Ději nechybí ani lehká milostná linka, i když podle mě by klidně mohla být trochu rozvinutější.
Většina blogerů tuto knihu srovnává s ostatními sériemi od této autorky, ale já jsem žádnou z nich nečetla, takže netuším. Myslím si ale, že jsem spoustu věcí nepochopila právě díky tomu, že jsem tyto knihy nečetla. Popravdě moc nevím, zda se mi kniha líbila, nebo ne. Na jednu stranu nápad příběhu je fajn a jeho zpracování se mi také celkem líbilo. Nicméně mě to zase tolik nenadchlo už jenom z toho důvodu, že mě tento žánr často nebaví a je opravdu těžké sehnat knihu, která by se mi v tomto žánru líbila.

Jestli máte rádi fantasy knihy s prvky lovců stínů, určitě doporučuji přečíst. Já tentokrát hodnotím 65%.

Za poskytnutí knihy k recenzi mockrát děkuji nakladatelství Slovart.
Knihu můžete zakoupit například zde



4 komentáře:

  1. Výborná recenze :) Na knihu se také chystám, i když jsem Lovce stínů nečetla :) Jen první díl Město z kostí a to mě moc nenadchlo :) Ted bych ráda dala autorce novou šanci :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doporučuju dát zmíněné serii druhou šanci a pokračovat. Ta první kniha je vůbec nejslabší. Popřípadě doporučuji trilogii Pekelných strojů, viktoriánský Londýn, výrazně propracovanější a promyšlenější, fakt super.

      Vymazat
  2. Ten nápad s hashtagy je opravdu dobrý, to bych klidně uvítala u víc knih :) jinak vypadá kniha docela zajímavě, poohlížím se po nějaké nové fantasy, tak ji možná zahrnu do svých čtecích plánů :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!