Rozhovor s Joelle Charbonneau

Zdravím!
Opět jsem tu trochu netradičně v neděli a mám pro vás rozhovor s další autorkou z Humbooku. Musím říct, že Joelle mi připadala ze všech nejsympatičtější a skvěle se mi s ní povídalo. Vlastně jsem si připadala trochu jako bychom byly kamarádky a nebyl to takový ten formální rozhovor (to nebyl žádný z nich, ale víte jak to myslím).
Stejně jako u předchozího rozhovoru jsem použila některé z vašich otázek, takže autory najdete v závorce.
Tentokrát jsem měla bohužel trochu problém s fotkami, protože můj foťák se rozhodl stávkovat a při nízkém osvětlení jsem měla skoro všechny fotky rozmazané... Naštěstí mám skvělé čtenáře a sledovatele, takže mockrát děkuji Romče (claire.rh_booklover), že mi poslala tuto fotku a dovolila mi jí použít ve článku.



1) Jak se vám líbí v Praze a na Humbooku?
Miluji Prahu! Včera jsem se prošla po městě a moc se mi líbilo. Festival je zatím velmi zábavný.

2) Na besedě jste mluvila o vašich domácích mazlíčcích...
(směje se) Ve skutečnosti mám jen jedno - kocoura. Na zahradě v jezírku mám ale ještě ryby a dvě kachny. A taky veverku. Jmenuje se Oliver a každý den přijde a klepe na okno, dokud mu nedám najíst.

3) Co vás inspirovalo ke psaní knih?
Odmítnutí. Už od mala zpívám a hraji a jednoho dne jsem šla na konkurz a byla si jistá, že mě vezmou. Ale nepřijali mě. Cestou domů mě náhodou napadla první věta a tak začala vznikat kniha.

4) Jsou vaše postavy inspirované skutečnými lidmi, nebo jde čistě o vaši fantazii? (tessie_17)
Většinou jde o mojí vlastní představivost. Často ale vidím někoho, jak dělá nějaké gesto (například si hraje s vlasy) a to se potom promítne do mojí postavy.

5) Co nejraději děláte, kromě psaní a zpěvu?
Sleduji baseball a taky hodně vařím.

6) Začala jste někdy psát knihu, kterou jste nikdy nedokončila? (natsuki_hanna_books)
Jednou ano. Když jsem dopsala trilogii Univerzita výjimečných a vydavatel se ptal, o čem bude další kniha, napadlo mě sci-fi. Napsala jsem prvních sto stran jako ukázku, ale ve vydavatelství měli strach, že by se momentálně sci-fi kniha moc neprodávala a tak zatím leží nedopsaná a čeká na svou chvíli. Jinak ale dopisuji všechny knihy.

7) Co byste poradila někomu, kdo chce začít psát knihu?
Hodně čtěte a potom se sami sebe ptejte, proč se vám kniha líbila, nebo nelíbila. Pomůže vám to v tom, že víte, víc o tom, jak byste knihu chtěli napsat, co byste v ní chtěli mít.
Dokončete, co jednou začnete a nikdy se nevzdávejte. Řada spisovatelů má nějaký nápad, který jím ale po několika kapitolách nepřipadá tak dobrý a tak to vzdají a začnou psát něco jiného. To se ale opakuje stále znovu a znovu.
Každá kniha má část, které říkám "černá díra smrti", kdy chce spisovatel psaní vzdát a knihu nedopsat. Musíte to ale zvládnout a knihu dokončit, je to možné!

8) Jaká je vaše nejoblíbenější kniha z dětství?
Lev, čarodějnice a skříň (C.S.Lewis). Zbožňuji tu knihu!

9) Jak se vám líbí české obálky vašich knih?
U knihy "Stačí jen chtít" je obálka skoro stejná, jen je na ní jiná dívka, protože pravděpodobně bylo příliš drahé koupit stejnou obálku. U Univerzity výjimečných je ale obálka odlišná, od té naší. Líbí se mi ale, protože obálky jsou takové čisté a hezky barevné. Mnohokrát se stává, že vidím nějakou knihu, která má čistou, naleštěnou obálku, ale symboly na ní nejsou vidět. Ty české jsou ale skztečně krásné a líbí se mi, jak jsou barevně odlišené.

10) Jaké je vaše oblíbené místo pro psaní?
V podstatě kdekoliv. Když jsem doma a je hezké počasí, sedím většinou na terase před domem. Když není hezké počasí, jsem vevnitř a píšu v obýváku. Mám sice svou malou kancelář, ale tu ke psaní moc často nevyužívám. Píšu ale na různých místech, například když jde syn na plavání, vezmu si notebook a píšu, mezitím co má hodinu. Párkrát jsem psala i v parku. Nemám ale ráda psaní v kavárnách, protože všude kolem si povídají lidé a já se nemohu moc soustředit.

11) Jak dlouho vám trvá napsat knihu?
To je opravdu složitá otázka, protože hodně záleží na tom, o jakou knihu se jedná a jestli v danou dobu někde cestuji. Například Univerzitu výjimečných jsem začala psát sama pro sebe, protože jsem si myslela, že ji nikdo nebude chtít číst a mezitím jsem psala ostatní knihy. Stihla jsem ji ale napsat asi za deset týdnů. Nejrychleji jsem knihu napsala asi za osm týdnů, většinou to ale trvá okolo tří měsíců.

12) Jak vás napadlo napsat knihu "Stačí jen chtít"? Chtěla jste tím upozornit na nebezpečí internetu?
K této knize mě inspirovali mojí šílení přátelé na internetu. Občas sdílí a píšou věci, které by vlastně nikdy neřekli nahlas a mě zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby nikdo nevěděl, že to píšou právě oni. Často také klikají na různé odkazy a potom se jim stahují různé viry a tak si změní heslo a to se stále opakuje protože na ty odkazy stále klikají. Přemýšlela jsem tedy o tom, jaké by to bylo být naprosto anonymní a tak nějak vznikla tato kniha. Sociální sítě jsou sice zábavné, ale také děsivé a nebezpečné.

13) Plánujete nějakou další knihu? O čem bude?
Další knihou, která vyjde v češtině bude "Dividing eden" (pozn. zatím nevím jaký bude český překlad, tak vám to píšu v angličtině), která vypráví příběh dvou sourozenců, kteří se "dohadují" o tom, kdo má nárok na trůn. Chci tím poukázat na to, že dva blízcí lidé mají silný konflikt a dokáží se rozdělit, i když mají stejný záměr. Nakonec si ale vždy odpustí. K této knize píšu ještě krátkou novelu, ta ale vyjde až po vydání knihy.

Mojí další knihou v angličtině bude "Timebomb", inspirovaná filmem "The Breakfast club". Kniha je o středoškolácích, kteří zůstanou zamčení v jedné místnosti. Jsou to naprosto odlišní lidé, kteří se spolu nikdy nebavili, protože jsou tolik odlišní. Je tu ale ještě jedna věc - bomba.

14) Máte něco, co byste chtěla vzkázat svým čtenářům?
Děkuji, že čtete moje knihy! Dnes jsem to dokonce zkoušela říkat na kameru česky (směje se). Opravdu mě překvapilo, že lidem se líbí moje knihy a jsem čtenářům vděčná!

Děkuji za rozhovor!
Já také děkuji!!

Komentáře

  1. Super rozhovor ☺☺☺ Joelle Charbonneau mám moc ráda

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavý rozhovor. Závídím ti setkání s autorkou. :) Moc ráda jsem si přečetla rohovor s ní.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář!

Oblíbené příspěvky